Roman Jakobson Reihenfolge der Bücher

La correspondance publiée ici, pour la première fois, s'ouvre par des contrepèteries et se referme sur la couleur des voyelles. Elle entrecroise sur presque un demi-siècle le fil de deux vies dans la trame d'une amitié savante qui ne s'interrompra qu'avec la mort. Il y est question de poésie et de mathématiques, de champignons et d'épopées médiévales, autant que de langues et de mythes. Car, loin de l'image dont on les a parfois affublés, le linguiste Roman Jakobson (1896-1982) et l'anthropologue Claude Lévi-Strauss (1908-2009), ces deux grands sphinx des sciences sociales du xxe siècle, furent, plus que d'autres, des médiateurs entre l'abstraction de la science et l'expérience sensible. La théorie et la volupté se conjoignent dans leurs œuvres respectives autant que dans leur rencontre. Dans l'éloge qu'il fera de Lévi-Strauss, Jakobson insistera sur un point : il faut concilier le sens de la variation et la recherche des invariants, ne pas opposer la passion pour le singulier, le différent, l'unique, et le souci des formes universelles – bref la science et l'expérience, le concept et la sensation, la vérité et la vie. Il attribue à son ami la solution : faire de ces fameuses structures invariantes rien d'autre que des matrices de variation. Nous n'avons rien en commun sinon ce qui nous fait différer les uns des autres ! Et cela, non seulement au sein de l'humanité, mais jusque dans l'immense concert de la diversité biologique et cosmique. Saisir sa place dans ce jeu de variations, c'est se comprendre soi-même – et telle est la tâche la plus haute des sciences humaines, pour laquelle témoigne cette correspondance inédite. Emmanuelle Loyer et Patrice Maniglier

In this most comprehensive collection of classic Russian tales available in English we meet both universal fairy-tale figures—thieves and heroes, kings and peasants, beautiful damsels and terrifying witches, enchanted children and crafty animals—and such uniquely Russian characters as Koshchey the Deathless, Baba Yaga, the Swan Maiden, and the glorious Firebird. The more than 175 tales culled from a centuries-old Russian storytelling tradition by the outstanding Russian ethnographer Aleksandr Afanas’ev reveal a rich, robust world of the imagination that will fascinate readers both young and old.With black-and-white drawings throughout.

Tato kniha představuje svérázné dějiny ruské kultury. Své přednášky o ruském formalismu psal Roman Jakobson pro Masarykovu univerzitu v Brně v polovině 30. let. Rekapituloval zde vznik badatelského směru, na němž se sám aktivně podílel a zároveň ukázal, že ruská věda a umění směřovaly k vytříbenému zájmu o uměleckou formu odjakživa. Jeho texty se týkají nejvěhlasnějších autorit ruských kulturních dějin i málo známých specialistů, uvádějí příklady z literatury, malířství i filozofie. Jakobsonův text je doplněn o důkladný poznámkový aparát a řadu dokumentů z období od počátku 30. let až do roku 1968, z nichž mnohé nebyly dosud nikdy zveřejněny a svědčí o politických turbulencích i akademických poměrech ve 20. století.

Osmdesát dopisů, korespondenčních lístků a telegramů spadá převážně do období Jakobsonova pobytu v naší republice, tj. 1920 - 1939. Jakobsonovi se jako jednomu z mála ruských emigrantů podařilo překlenout izolaci a aktivně se podílet na vědeckém a literárním životě naší země. Korespondence dokládá jeho styky se členy Devětsilu,V. Nezvalem, J. Seifertem, K. Teigem a dalšími, s některými z nich ho spojovalo osobní přátelství. První oddíl knihy je zaměřen především na Jakobsonovy styky se světem literatury, druhý podává svědectví o kontaktech s vědeckými kruhy. Třetí oddíl zahrnuje stati, které svědčí o aktivní roli R. Jakobsona v českém postředí, např. úryvek stati T.G. Winnera o vztahu Jakobsona k českému avantgardnímu umění či vzpomínky pamětníků a doklady o Jakobsonově "brněnském období". Korespondence přibližuje ovzduší české bohémy ve 20. a 30. letech.

Kniha zpřístupňuje hlavní Jakobsonovy práce z oblasti literární vědy. Spolutvůrce ruského formalismu a jeden ze zakladatelů Pražského lingvistického kroužku se nám v tomto výboru z celoživotního díla představuje jako autor studií o podstatě literatury, dále jako průkopník fonologické analýzy prozodických systémů, a jako autor pracé o slovesnosti českého středověku, a jako autor studií o novější české i světové literatuře. ... celý text