Japonské lidové umění od Vlasty Winkelhöferové, naší přední japanoložky, se zabývá zrodem lidového umění, keramikou, lidovými hračkami, textilem, kovolitectvím, ručním papírem a vystřihovánkami, výrobky z laku, lidovou architekturou i vlivem tohoto umění na život v moderním Japonsku. Kniha je doplněna bohatým obrazovým doprovodem.
Japonská literatura, která se honosí jak svou tisíciletou tradicí, tak nositeli Nobelovy ceny a měla v Čechách, respektive Československu svůj zvuk už ve druhé polovině 20. století díky vynikajícím překladům i zájmu o japonskou kinematografii, si v posledních letech získala u nás popularitu především díky překladům románů Haruki Murakamiho. Ale teprve nyní se bude moci český čtenář seznámit s japonskou literaturou v její komplexnosti (slovník zachycuje nejen jednotlivé autory, ale i literární skupiny, významné časopisy, typické žánry a podobně).
Čtvrtý svazek souboru o dějinách odívání je věnován japonské oděvní kultuře od doby prehistorické až po současnost. Kniha známé české japanistky sleduje vývoj japonského odívání jako součást japonské kultury, životního stylu a filozofie. Zabývá se také významem oděvu pro vyjádření společenského postavení. V souvislosti s tím autorka probírá i japonské šperkařství, kosmetiku, účesy a způsob oblékání tradičních japonských oděvů. Doplněno množstvím kvalitních barevných fotografií i reprodukcemi obrazů a grafik, které se týkají tématu. Na závěr je připojen slovníček japonských termínů z oblasti odívání a textilu.
Einer der bedeutendsten japanischen Kriegsromane erscheint jetzt in deutscher Übersetzung. Die Amerikaner haben eine von Japanern besetzte Philippineninsel erobert, die Besiegten kämpfen ums nackte Überleben. Der japanische Gefreite Tamuras schlägt sich, krank und dem Verhungern nahe, durch den tropischen Dschungel. Alles, was er an Grausamkeiten erleben mußte, schreibt er sechs Jahre später in einer Nervenklinik auf Anraten seines Arztes nieder.
Autorky, koreanistka a japanistka, přinášejí nejprve v úvodních statích základní přehled o vývoji mytických a náboženských systémů na Korejském poloostrově a Japonském souostroví (včetně zlomků poznání o mýtech dodnes tajuplného národa Ainů). V následující, abecedně řazené části najdeme všechny významné bohy, bohyně, démony, ale i rostliny, mytická zvířata a další pojmy související se zdejšími koncepcemi, a to včetně buddhismu, taoismu, šintoismu či šamanismu.
Tanizaki's masterpiece is the story of four sisters, and the declining fortunes of a traditional Japanese family. It is a loving and nostalgic recreation of the sumptuous, intricate upper-class life of Osaka immediately before World War Two. With surgical precision, Tanizaki lays bare the sinews of pride, and brings a vanished era to vibrant life.
Entwurf einer japanischen Ästhetik - Übersetzt von Eduard Klopfenstein
«Wie ein phosphoreszierender Stein, der im Dunkel glänzt, aber bei Tageshelle jeglichen Reiz als Juwel verliert, so gibt es ohne Schattenwirkung keine Schönheit.» Tanizaki Jun’ichiro entwirft in seinem Essay eine faszinierende japanische Ästhetik, die den Umgang mit Licht und Schatten beleuchtet. Kunstvoll und mit Leichtigkeit erforscht er die Wurzeln fernöstlicher Schönheit. Ob Gärten, Häuser oder Alltagsgegenstände – der Schlüssel zum Verständnis japanischer Ästhetik liegt im Spiel von Licht und Schatten. Gerade das Halbdunkel hebt den Glanz bestimmter Materialien hervor. Die Eleganz lackierter Flächen und das Glitzern alter Gewebe entfalten sich nur im Schattenspiel. Die Farbe und Struktur japanischen Papiers werden erst durch den Dämmerschein zur Geltung gebracht. Tanizaki erklärt, dass Schönheit oft aus der Praxis des täglichen Lebens entsteht. Unsere Vorfahren, die in dunklen Räumen leben mussten, entdeckten die Schönheit des Schattens und nutzten ihn ästhetisch. Mit einem besorgten Blick richtet er sich nach Westen und fragt, welche Auswirkungen der Siegeszug des elektrischen Lichts auf die jahrtausendealten Schönheitsvorstellungen Japans hat. An der Wende zur Moderne verfasst, gilt sein Essay als «ästhetisches Testament Japans» (Neue Zürcher Zeitung). Die bibliophile Ausstattung umfasst einen Schutzumschlag aus Naturpapier, gebunden in schwarzes, geprägtes Strukturpapier, mit einer Original-Kalligraphie.
Podtitul: Sbírka próz japonských spisovatelů 20. století Tato antologie představuje čtenářům vůbec poprvé devět japonských spisovatelů, kteří ještě nikdy nebyli přeloženi do češtiny. Tito přední zástupci japonské literatury první poloviny 20. století ve svých povídkách a prózách citlivě a z různých úhlů pohledu reflektují život společnosti své doby. Skladbu sbírky charakterizuje tematická i formální pestrost, odpovídající různorodosti stylu a zaměření autorských osobností do ní pojatých. Prózy jsou doplněny životopisnými medailony jednotlivých spisovatelů, včetně jejich portrétů. Uspořádala, z japonských originálů přeložila a předmluvu napsala Vlasta Winkelhöferová.
A group of Japanese tourists embarks on a journey that reveals their personal struggles and connections. As they explore a foreign land, the characters confront their pasts, cultural identities, and the complex emotions tied to loss and memory. The narrative intertwines their individual stories, highlighting themes of belonging, nostalgia, and the search for meaning in a rapidly changing world. Through their experiences, the novel captures the beauty and challenges of human relationships and the impact of travel on self-discovery.
Protagonistou románu o knížeti z Musaši je muž, avšak sekunduje mu krásná, ale i pomstychtivá urozená žena. Milostný a spiklenecký vztah této dvojice končí zkázou jednoho významného samurajského rodu a zohavením tváře jeho představitele. Samurajské nosy bývaly trofejemi v bitvách, ale v tomto románu hrají rovněž roli symbolu cynické pomsty. Maskulinní samurajská společnost měla své vlastní mravy a v sexuální oblasti také velkou míru volnosti, jak dosvědčují i výstřední zvyky knížete z Musaši, jehož masochistické sklony se začaly projevovat již od chlapeckých let. Román se odehrává v 16. století.
