Eliška Hornátová Bücher

Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí. Z anglického originálu Shōgun (Atheneum, New York, 1975) přeložili Eliška Hornátová (kapitoly 30 - 39) a Štěpán Jindra. 1. vydání.

Der englische Seefahrer John Blackthorne und der Rest seiner Mannschaft erreichen mit knapper Not Japan, ein nautisches Meisterstück durch fremde und in Feindeshand befindliche Gewässer. Hier muss er sich in einer völlig fremden Welt zurechtfinden und gerät zudem in die Intrigenspiele zwischen Ishido und Toranaga, zwei der mächtigsten Fürsten des Landes. Toranaga wird zu seinem Gönner, und zu dessen Beraterin Mariko bildet sich über gesellschaftliche und religiöse Gräben hinweg eine romantische Beziehung, während sie Blackthorne die Besonderheiten Japans verständlich macht. Fürst Toranaga, Herr über die Kwanto-Ebene, befindet sich in einer scheinbar aussichtslosen Situation: Alle wichtigen japanischen Fürsten verbünden sich gegen ihn, so stünde seine Armee im Falle eines unausweichlich erscheinenden Krieges einer dreifachen Übermacht gegenüber. Auch ein Verzweiflungsschlag ist aussichtslos, weil Toranagas Halbbruder, der Daimyo Zataki, Herr der zwischen Yedo und Osaka befindlichen Provinz Shinano und eines wichtigen Teils der zu überwindenden Wegstrecke, sich offen auf die Seite seiner Feinde schlägt.

Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí

Der große Roman einer Stadt 7500 vor Christus: Der Jäger Hwll macht sich mit seiner Frau Akun und ihren Kindern auf den Weg Richtung Süden. Zusammen mit einer anderen Familie gründen sie eine Siedlung – damals Sarum, heute Salisbury genannt. Rutherfurd inszeniert anhand von fünf Familienschicksalen markante Ereignisse in der Geschichte einer geschichtsträchtigen und sagenumwobenen Gegend: den Bau von Stonehenge, die Eroberung Britanniens durch die Römer und vor allem die Errichtung der berühmten Kathedrale.

Ein junger Mann, dessen einziges Glück in der Jagd und dem Sammeln von Schmetterlingen liegt, gewinnt im Lotto. Die unverhoffte Einnahmequelle beschert ihm ein neues Selbstbewusstsein. Was er nicht kaufen kann, das nimmt er sich. So wie die schöne Kunststudentin Miranda, die zu besitzen schon lange eine Obsession des Sammlers ist ?

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Právem se Emilie zmocní pocit, jako by se na ni neštěstí hrnulo ze všech stran, a pod tlakem otřesů, kterým je vystavena na Udolfu, dostoupí její nervozita vrcholu: „To, co nyní prožívala, připadalo jí jako nějaký zlý sen či hrůzostrašný příběh, v jakých si někdy libovala nespoutaná fantazie básníků: přemýšlela-li o tom, co se už stalo, probouzelo to v ní samou lítost, snažila-li se předvídat, co bude, jímala ji hrůza.“

První román angloirské spisovatelky, vytěžený ze světa londýnské umělecké bohémy. Hrdinou je londýnský intelektuál a bohém, flink s dobrým srdcem a zdravým lidským jádrem. Jeho život je nepřetržitým řetězem divokých dobrodružství a fraškovitých situací. V jejich průběhu zápasí hrdina se světem i sám se sebou o své místo v životě i ve společnosti a vyprošťuje se „zpod sítě“ klamných iluzí a lákavých nástrah. Autorka zde spojuje v jednolitý literární útvar humor s opravdovostí, fantastičnost s reálností.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Bledá úzkostí a hrůzou čekala, až Barnardine upraví pochodeň, a jak opět sklouzla pohledem na vykopaný hrob, nedalo jí, aby se nezeptala, pro koho je připravený. Klíčník zdvihl zrak od světla a zahleděl se jí beze slova do tváře. Emílie tiše opakovala svou otázku. Ale Bernardine jen zatřepal pochodní a znovu vykročil.