Milan Kundera Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Pierwsza publikacja w 1984 roku, ta powieść jest najważniejszym dziełem Milana Kundery, łączącym jego kluczowe tematy. Fabuła koncentruje się na losach kilku postaci (i psa), które odkrywają, że jedynym, co im pozostaje, jest tytułowa lekkość. Kundera bada przypadek jako siłę kształtującą ludzkie życie. Miłość, wybory życiowe, a także relacje z innymi ludźmi są determinowane przez przypadek. W kontekście totalitaryzmu, przypadek staje się jeszcze bardziej paradoksalny, gdyż reżim stara się go wyeliminować, narzucając sztuczne ograniczenia. Biografie postaci wirują pomiędzy prawdą a fikcją. Styl powieści jest lekki i pozornie chaotyczny, wypełniony ogólnymi stwierdzeniami, które można uznać za nieważne. Kiedy Milan przekazał mi rękopis, jego treść poruszyła mnie głęboko, przypominając o moich doświadczeniach z Pragi w 1968 roku oraz o polskim Sierpniu. Uważałam, że powieść zawiera cenne doświadczenia dla polskiego czytelnika, więc poprosiłam Kunderę o zgodę na tłumaczenie. Z entuzjazmem się zgodził i dokładnie przeczytał przekład, mimo że nie znał polskiego. Kundera, urodzony w 1929 roku, jest jednym z najbardziej znanych czeskich pisarzy, uczestnikiem Praskiej Wiosny, który w 1975 roku emigrował do Francji.

Angesichts von Krieg und politischen Zerwürfnissen in Europa sind Milan Kunderas Analysen zur Rolle Mitteleuropas im Spannungsfeld zwischen Zugehörigkeit zum Westen und der Bedrohung durch Russland brandaktuell. Gerade in den mitteleuropäischen Ländern, wo die eigene Sprache, Kultur und nationale Identität dauerhaft bedroht sei, argumentierte Kundera bereits 1983, stehe die westliche Demokratie auf dem Prüfstand. Dort befinde sich die Keimzelle europäischer Werte und möglicherweise der Blitzableiter für die Gefahren, denen sie ausgesetzt sind. In deutlichen Worten prangert Milan Kundera die Vernachlässigung, ja den Ausschluss der Länder im Zentrum Europas an, ihre Unterdrückung durch Russland und die Ignoranz, die der Westen ihnen entgegenbringt. Sein Plädoyer für eine Kehrtwende ist heute wichtiger denn je. Jahrzehnte nach dem Zerfall der Sowjetunion zeigen die Schützengräben auf ukrainischem Boden die Kluft zwischen Europa und Russland auf fürchterliche Weise auf. Ein Abgrund, der nicht nur Mitteleuropa bedroht, sondern unseren ganzen Kontinent.

A provocative and rousing essay collection from one of Europe's greatest living writers

Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a francouzsky psaný esej Unesený Západ (1983) v překladu Anny Kareninové.

Dans Le Rideau, Milan Kundera oppose la « morale de l’archive », qui justifie la publication de tout ce qu’un auteur a écrit, à la « morale de l’essentiel », qui ne retient que les textes jugés dignes par l’auteur. Ainsi, cette édition ne présente pas des Œuvres complètes, mais une Œuvre définie par l’auteur lui-même, incluant un recueil de nouvelles, neuf romans, une pièce de théâtre issue d’un roman, et quatre essais sur l’art du roman. Ces quinze livres incarnent la volonté esthétique de Kundera, mûre et consciente. Le texte, souvent retouché par l’auteur lors de rééditions, vise à être aussi définitif que possible. Cette édition ne contient pas de biographie de Kundera, mais plutôt la biographie de son œuvre. François Ricard, à travers quinze chapitres, retrace le destin de ces livres, évoquant leur publication, diffusion et réception. Chaque chapitre est enrichi d’extraits de déclarations, notes ou préfaces de Kundera, offrant un accès à des écrits difficiles à trouver, voire inédits en français.

Milan Kundera is one of the most popular writers of our time. His book literally fascinate the reader sophistication, style, building plot, because feelings in heroes. Each new piece by writer adds a number of best-selling intellectual prose. Kundera is back! Read the long-awaited novel the triumph of the weak, where the author, under the guise of deceptive lightness and playful tone, talks about the unbearable the absurdity of existence.

Divadelní hra z roku 1968, s úvodním textem Milana Kundery Autor se ptá autora. Zápletka divadelní hry je jednoduchá: ředitel školy nakreslí na tabuli kosočtverec, který představuje ženské pohlaví, nechá tuto událost vyšetřovat a sarkasticky se baví reakcemi svých kolegů. Vyšetřovací komise křivě obviněného žáka, snaživě přiznávajícího neprovedený čin, odmění údělem fízla. Ředitel, opojený svou mocí, však nerozvážně přiznává manželce předsedy vše, co si doopravdy myslí o jejím muži a tím spadne do pasti, takže se stane proti své vůli jakýmsi sexuálním otrokem. V závěru hry zazní z úst vítězné nevěrné chlípnice zásadní sdělení: „Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému…“

Proyectar una luz sobre los problemas más serios y a la vez no pronunciar una sola frase seria, estar fascinado por la realidad del mundo contemporáneo y a la vez evitar todo realismo, así es La fiesta de la insignificancia. Quien conozca los libros anteriores de Kundera sabe que no son en absoluto inesperadas en él las ganas de incorporar en una novela algo «no serio». En La inmortalidad, Goethe y Hemingway pasean juntos durante muchos capítulos, charlan y se lo pasan bien. Y en La lentitud, Vera, la esposa del autor, dice a su marido: «Tú me has dicho muchas veces que un día escribirías una novela en la que no habría ninguna palabra seria… Te lo advierto: ve con cuidado: tus enemigos acechan». Pero, en lugar de ir con cuidado, Kundera realiza por fin plenamente en esta novela su viejo sueño estético, que así puede verse como un sorprendente resumen de toda su obra. Menudo resumen. Menudo epílogo. Menuda risa inspirada en nuestra época, que es cómica porque ha perdido todo su sentido del humor. ¿Qué puede aún decirse? Nada.

Milan Kundera prinadlezhit k chislu samykh populjarnykh pisatelej sovremennosti. Ego knigi bukvalno zavorazhivajut chitatelja izyskannostju stilja, umelym po stroeniem sjuzheta, nakalom chuvstv u geroev. Kazhdoe novoe proizvedenie pisatelja popolnjaet rjad bestsellerov intellektualnoj prozy. Predlagaem vnimaniju chitatelej literaturno-filosofskoe...

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69 zahrnuje příspěvky významných českých myslitelů druhé poloviny dvacátého století, jako jsou Milan Kundera, Karel Kosík a Robert Kalivoda. Od konce padesátých let se tento kulturní týdeník snažil o znovuzačlenění české kultury do evropského kontextu, což se podařilo až na konci šedesátých let. LN se staly jedním z nejlepších evropských časopisů svého druhu, přestože je četlo jen málo lidí. Jejich proslulost však stále rostla, dokud nebyly umlčeny sovětskými tanky. Na podzim 1990 A. J. Liehm požádal Kunderu o příspěvek pro česko-slovenskou Lettre. Kundera se zpočátku zdráhal, protože měl pocit, že nemá co nabídnout. Přiznal, že napsal mnoho textů o českých tématech, ale považoval je za příliš apologetické. Zmínil, že má sedm esejů, které by chtěl přeložit do češtiny, ale odkládal to. Nakonec si vzpomněl na Literární noviny z druhé poloviny šedesátých let, které měly obrovský vliv na kulturní a politický diskurs. Vzpomněl si na snahu založit deník Lidové noviny, kde by Kosík a Liehm mohli vytvořit jeden z nejlepších časopisů v Evropě. Po ruské invazi však k tomu nedošlo a Kundera odešel do exilu. Jeho emigrace byla pokračováním cesty za stejným cílem. Na oslavu, kterou by rád navštívil, posílá alespoň sedm písmen jako symbol štěstí.