Sergej Machonin Bücher

„Wie tritt man einen Weg in unberührten Schnee?“ Schalamows Erzählungen gehören zu den herausragendsten Leistungen der russischen Literatur des 20. Jahrhunderts. Der Autor geht darin einer Schlüsselfrage unserer Gegenwart nach: Wie können Menschen, die über Jahrhunderte in der Tradition des Humanismus erzogen wurden, Auschwitz, Kolyma hervorbringen? Schalamow zieht den Leser der Erzählungen aus Kolyma, deren erster Zyklus in diesem Buch versammelt ist, in die Gegenwart des Lageralltags hinein, ohne Hoffnung auf einen Ausweg: „Viele Kameraden sind gestorben. Aber etwas, das stärker ist als der Tod, ließ ihn nicht sterben. Liebe? Erbitterung? Nein. Der Mensch lebt aus denselben Gründen, aus denen ein Baum, ein Stein, ein Hund lebt.“

Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele......

Kniha o Leopoldu Trepperovi,polském tajném agentovi židovského původu.

Agota Kristof, in die Schweiz emigrierte Ungarin, die in französischer Sprache schreibt, protokolliert in ihrem ersten Roman eine Kindheit, die nichts Idyllisches hat. Die Zwillingsbrüder werden zur Großmutter aufs Land geschickt, sie betteln, hungern, schlachten, stehlen, töten, sie stellen sich taub, blind, bewegungslos – sie haben gelernt, was sie zum Überleben brauchen.

Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza, osobní příběh Sergeje Machonina (1918–1995), kritika a překladatele. Kniha je rozdělena do tří dílů (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy), z nichž každý je ještě členěn do menších úseků. Nejrozsáhlejší je díl první, věnovaný mladým létům v hanácké metropoli, v němž autor zálibně kreslí rodinné prostředí, dobovou atmosféru a životní styl probudilého malého města. Druhý díl zabírá hledání příčin, pro které autor uvěřil v možnost uskutečnění snu o spravedlivější společnosti. Vše je soustředěno k nesentimentálnímu popisu onoho procesu, jímž se zralý muž prodíral ze svých iluzí k vnímání světa už „jiným“ rozumem a „jinýma“ očima. Třetí díl je souborem dopisů, deníkových zápisků a publicistických článků, vztahujících se k době pochartovní a polistopadové...

Románové vylíčení rozhodujících dnů a nocí, za kterých Rudá armáda bojovala o Stalingrad. Osudy vojáků jednoho praporu, připraveného do města v září 1942, a příběh důstojníka a vojenské ošetřovatelky jsou motivem, kterým spojuje autor popisování vojenských operací, zachycených odobranných bojů v polovině září 1942 až k druhému dni generální ofensivy v únoru 1943. Líčením zážitků z bojů, života v zákopech a v krytech bombardovaného města vystihuje román zároveň, jak vojáci i civilisté, kteří ve městě zůstali, podstupovali všechna nebezpečí a útrapy s přesvědčením, že Němci Stalingradu nedobudou.

Dieser Bestseller machte seinen Autor zum mehrfachen Tantieme-Millionär. Der ehemalige Tresorknacker und spätere Bagno-Sträfling, Ausbrecher und Totschläger schildert hier die Geschichte seines wüsten, abenteuerlichen Heldenlebens. Mag man auch in der Zwischenzeit ver-sucht haben, ihm den Ruhm, dieses Leben selber geführt zu haben, streitig zu machen, ihn einen erfindungsreichen Aufschneider genannt haben, »Papillon« bleibt ein faszinierender Erzähler.

'Wir haben diesen Roman zum Buch des Monats gewählt', entschied seinerzeit die Darmstädter Jury, 'weil der Versuch eines Franzosen, deutsche Unheimlichkeit in einer phantastisch-realistischen Groteske seinen Landsleuten begreifbar zu machen, auch für deutsche Leser bedeutungsvoll ist.' Wohl nur ein Nicht-Deutscher konnte sich so (un-)befangen an die Nazi-Jahre machen und einen Titelhelden mit dem beziehungsreichen Namen Tiffauges vom Elsaß aus in deutsche Kriegsgefangenschaft schicken, von dort nach Ostpreußen, wo er in der Rominter Heide Tierpfleger von Gnaden des Reichsjägermeisters Göring und schließlich Faktotum in der Nationalpolitischen Erziehungsanstalt 'Kaltenborn' wird. Nebenbei: In keinem deutschsprachigen Nachkriegsbuch finden sich derart brillante und präzise Landschaftsbeschreibungen Ostpreußens wie im 'Erlkönig'.

Der Roman spielt im Sommer 1926. Hauptfigur ist Christine Hoflehner, eine junge Postassistentin in einem österreichischen Dorf. Eines Tages wird sie von Verwandten per Telegramm in ein feudales Hotel in Pontresina eingeladen, wo sie vorgibt, die reiche Nichte Christiane van Boolen zu sein, und das gesellschaftliche Leben genießt. Durch eine Intrige wird schließlich ihre wahre Identität bekannt, woraufhin sie in ihr Dorf zurückgeschickt wird. Mit dem Leben dort kommt sie nicht mehr zurecht und fällt in einen depressiven und aggressiven Zustand. Sie geht regelmäßig nach Wien, wo sie schließlich Ferdinand kennenlernt, der seine Jugend durch den Krieg verloren hat. Die beiden planen einen gemeinsamen Suizid, zu dem es jedoch nicht kommt. Ferdinand schlägt vor, einen Postraub zu begehen und anschließend gemeinsam weiterzuleben. (Auszug aus Wikipedia)

Der Kurzroman „Ein Tag des Iwan Denissowitsch“, verfasst von Alexander Solschenizyn, erschien 1962. Es ist das erste Werk Solschenizyns und das erste Buch, das ein Beitrag zur Bewältigung der stalinistischen Vergangenheit liefert. Es ist ein erschütterndes Dokument des Leidens einer Generation und ein Kunstwerk von Rang. Der Autor beschreibt den Alltag eines stalinistischen Arbeitslagers und erzählt damit jahrelange eigene Erfahrungen. Es geht um einen wahllos gewählten Tag im Jahre 1951. Im Mittelpunkt des Geschehens steht der Häftling Nr. 854, der ehemalige Zimmermann Ivan Denisovic Suchov. Er ist ein einfacher Mann von bäuerlichem Denken. Acht Jahre sind bis zu diesem einen Tag vergangen, in denen Suchov im Arbeitslager gefangen ist. Der Tag ist ein Ausschnitt aus einem unendlich monotonen Zeitablauf. Der komplette Tagesablauf, vom aufstehen bis zum schlafen gehen, wird geschildert und es wird deutlich, dass es dem Häftling nur darum geht, irgendwie zu überleben. Suchov überlebt den Tag, weil er an das Lagerleben angepasst ist und seine Menschenwürde bewahren kann. Er ist kein Märtyrer, aber er veranschaulicht, wie ein Mensch sich in einem sinnlosen Dasein bewährt. Die Welt im Lager erscheint als geschlossener Mikrokosmos, denn über das Leben außerhalb erfährt man nichts. Die Zeit existiert losgelöst, ohne Vergangenheit und ohne Zukunft. Der Roman rief bei seinem Erscheinen in der Sowjetunion heftige Diskussionen hervor.

Wie sehen die Hände vom lieben Gott aus? Und spricht er chinesisch? So fragen die Kinder. In diesen heiteren Geschichten versucht Rainer Maria Rilke, inspiriert durch die Bibel sowie Reisen nach Russland und Italien, Antworten auf diese Fragen zu geben. Denn Gott kann sich überall verstecken, selbst im kleinsten Fingerhut. Diese liebenswerten, erfrischenden und nachdenklich machenden Episoden sind ein Vergnügen für Jung und Alt.

Hrdiny románu jsou inženýři, svářeči, kopáči, úředníci, šoféři, komsomolci-spojaři, sovětští lidé, kteří chtěli se zbraní v ruce hájit sovětskou zem, ale na rozkaz museli odejít do nejvzdálenějších končin SSSR, východní Sibiře, aby pod vedením inž. Batmanova a stranického tajemníka Zalkinda vybudovali ropovod z ostrova Tajsinu do bezpečnější oblasti Sibiře. V boji s přírodními podmínkami a s časem se vytváří soudružský kolektiv, který si brzy uvědomil, že je jeho práce stejně důležitá, jako přímý boj s nepřítelem. S rostoucím dílem ocelí i charaktery, rozvíjí se povahové vlastnosti a nadání jednotlivců na prospěch socialistické společnosti. V této společnosti nemůže žít ani lenoch ani zrádce. Oceněno Stalinovou cenou 1. stupně. Páté vydání.

Román o růstu sovětského kolchozu, po minulé válce zanedbaného a nejhoršího v okrese, který se během rku pozdvihne na dobrý průměr a získá předpoklady stát se jedním z nejlepších v SSSR. Hlavní myšlenkou je změna ve vztahu lidí ke společné práci: vyčerpáni po válce, zbaveni nejlepších pracovníků, kteří padli na frontě, a vlivem špatného vedení přestávali se zajímat o družstevní hospodářství, starali se jen o výhody trhu, obchodovali a vydělávali pro sebe, nový předseda kolchozu počal po návratu z fronty organisovat znovu od začátku celou hospodářskou a stranickou práci, zvykal lidi pořádku a kázni, podchytil jejich zájem o nové pěstitelské methody a o mechanisaci. Z dřívějších liknavých lidí tak vznikl kolektiv uvědomělých pracovníků, ve kterých správné vedení a pokrokové myšlenky odkryly netušené schopnosti a daly jim vědomí, že jakéhokoliv nepřítele - sucho, deště, neúrodnou půdu - je možno překonat. Zároveň ukazuje autorka, jak i soukromé zármutky a neshody pomáhá vyřešit společné chápání budovatelských úkolů.

Světoznámá novela sovětského autora odhaluje otřesné skutečnosti sovětských gulagů v 50. letech 20. století. Útlý svazek obsahuje pouze novelu Jeden den Ivana Děnisoviče.

Na osudu malé čínské vesničky ukazuje autor s hlubokou přesvědčivostí život čínského lidu v době před čínsko - japonskou válkou, v době války a těsně po ní. Citace z tiráže: Přeloženo do češtiny z ruského překladu. Vydáno pro členy Čtenářské obce jako hlavní svazek ediceSvět v rámci odběrního příspěvku, v němž je zahrnut nárok na vázanou knihu i Literární noviny.

Starý Sofoklův námět o Antigoné, jež se vzepře proti tyranovu zákazu pohřbít mrtvého, je v knize převeden do nacistického koncentračního tábora počátkem roku 1945, v němž se proti obdobnému zákazu vzbouří celý tábor.

V lete roku 1942 je mesto Krasnodon na východnej Ukrajine obsadené nemeckou armádou. Časť miestnej mládeže, komsomolci pod vedením Olega Koševého, sa zformuje v ilegálnu odbojovú skupinu, vykonávajúcu pod vedením komunistov partizánske akcie v týlu nepriateľa. Skupina je neskôr zrazená, jej členovia sú zatknutí a popravení.

Výbor divadelních referátů a statí Sergeje Machonina, který je doprovázen úplnou anotovanou bibliografií, rozsáhlou ediční poznámkou a rejstříky. Tento poznámkový aparát si - společně s doslovem o Machoninově názorovém vývoji a kritickém typu - klade za cíl v co nejširších kontextech postihnout tuto pozoruhodnou a kontroverzní osobnost české poválečné divadelní kritiky.

Motýlek 1-2 je literární dílo, které sleduje životní příběh Henriho Charrière, známého jako Motýlek, který byl neprávem odsouzen k doživotnímu vězení na francouzské Guyaně. V prvním svazku se čtenář seznamuje s Charrièreho osudem, jeho únikem z vězení a odhodláním vrátit se do Francie. Příběh je protkán tématy svobody, přežití a touhy po spravedlnosti. Charrière se setkává s různými postavami, které ovlivňují jeho cestu, včetně spoluvězňů a místních obyvatel, a jeho vytrvalost a vynalézavost jsou klíčovými prvky jeho charakteru. Druhý svazek pokračuje v jeho dobrodružstvích a zkoumá důsledky jeho útěku, přičemž se zaměřuje na jeho snahu uniknout nejen fyzicky, ale také psychicky. Charrière čelí mnoha překážkám, které testují jeho odhodlání a morální hodnoty. Kniha se zabývá otázkami identity, přátelství a lidské odolnosti. Celý soubor nabízí komplexní pohled na Charrièreho život a jeho neúnavnou snahu o svobodu, přičemž zachycuje jak jeho osobní tragédie, tak triumfy.