Čtvrtý svazek ediční řady přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů: Authentikos logos („Věrohodné slovo“), Petrův list Filipovi, Druhý traktát velkého Séta, Tři Sétovy stély a Protennoia ve třech tvarech. Z koptských originálů je přeložili a úvodem a komentáři opatřili Zuzana Vítková, Václav Ondráček a Pavel Ryneš. Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa Wolfa B. Oertera.
This book originated in the Donatio Universitatis Carolinae award and research support that Professor Petr Pokorný received in 2017. It was envisioned, designed, and originally conducted as a project exploring the biblical roots of Christian culture. Experts in various theological and philosophical disciplines, both from the Czech Republic and abroad, were to probe this topic from their particular perspectives. The hoped-for output was to be a coherent collective study of the proposed topic. However, due to the unexpected passing away of Prof. Pokorný in early 2020, the project could not be executed according to the original plan. Rather than a collective monograph, therefore, the present book is a collection of essays that investigate various aspects of the Bible and Christianity in their relation to culture as a broad human phenomenon. The book is divided into two sections. While the first section focuses on particular issues in the Bible, the second addresses historical, philosophical, and cultural developments. As Petr Pokorný was actively and importantly involved in the initial stages of the project, two essays are written by him personally. The whole book, then, is dedicated in his honor.
V roce 2000 došlo nečekaně k vyhlášení antropocénu, globálního věku člověka, ve kterém vliv lidstva na planetu údajně dosáhl úrovně řádově srovnatelné s většinou přirozených činitelů. Pro někoho je antropocén krizí, ba katastrofou, zatímco pro jiného příležitostí. Jednou je vědeckou hypotézou opírající se o různá měření a technická vymezení, jindy volnější uměleckou inspirací. Pro někoho je prokazatelnou realitou „tam venku“, pro jiného politickou a dobově podmíněnou konstrukcí. Stane se antropocén trvalou součástí vědy, politiky a (populární) kultury? Nebo časem vzedmutá vlna zájmu opadne, podobně jako se to stalo mnoha jiným velkým konceptům minulosti? Kniha sepsaná kolektivem dvaceti českých vědců kriticky mapuje současný stav debaty a přichází s přidanou hodnotou širokého mezioborového dialogu. Nesnaží se za každou cenu přitakat všem módním tendencím a náladám, zejména ne těm apokalyptickým. Nenabízí jednoduchá řešení, ale vybízí k nezbytnému odstupu a k hlubšímu zamyšlení.
Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama)
Dieser Band versammelt neunzehn Studien Petr Pokornýs zur Jesusforschung und zu den Anfängen der Christologie. In den einzelnen Aufsätzen befasst er sich mit dem Problem der Beziehung der ur- und frühchristlichen Christologie(n) zum Jesus der Geschichte, mit der theologischen Begründung der Jesus-Forschung und ihrer Beziehung zur systematischen Theologie und Philosophie sowie mit der Methodologie der kritischen Jesusforschung. Mehrere Beiträge betreffen Einzelfragen, wie die Beziehung des Jesus von Nazareth zu Johannes dem Täufer, Paulus und Jesus sowie die Sprache der ältesten Traditionen über Jesus. Zudem untersucht der Autor die Bergpredigt und die innere Struktur ihrer Ethik, die Passionsgeschichte oder die Darstellung der Rolle von Jesus in den einzelnen Evangelien und in außerchristlichen Zeugnissen.
Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně.
V rámci ČEK vychází pod číslem 2 Evangelium podle Marka.
Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu.
Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.
Od původního významu řeckých slov evangelium (dobrá zpráva, případně odměna tomu, kdo nese dobrou zprávu) prošel obsah pojmu evangelium na samém počátku křesťanství několika proměnami. Ježíš užíval pravděpodobně hebrejské sloveso s významem „nést dobrou zprávu“, pro Pavla z Tarsu znamenal tento termín označení zvěsti o Ježíšově vzkříšení, Marek, autor nejstaršího evangelia, spojil toto pojetí s výkladem o nejdůležitější části Ježíšova pozemského života a po určité době začali křesťané chápat první větu jeho spisu („Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího“) jako název a později i jako označení svébytného literárního žánru, typu Ježíšových biografií. Na základě výkladu o těchto proměnách pojmu autor přispívá též k zásadní diskusi o okolnostech, za nichž synoptická evangelia a evangelium Janovo vznikala.