Gershom Scholem Reihenfolge der Bücher

The correspondence between Theodor W. Adorno and Gershom Scholem reveals a deep intellectual friendship that blossomed despite their initial differences and mutual hostility. Spanning over thirty years, their letters cover a wide array of subjects, including philosophy, religion, history, politics, literature, and the arts. Additionally, they reflect on the life and work of their mutual friend, Walter Benjamin, showcasing the dynamic exchange of ideas between two influential thinkers in the 20th century.

Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci. Spojovacím článkem mezi nimi je osud Scholemova přítele Waltera Benjamina, s nímž se Arendtová seznámila v emigraci v Paříži a který jí před jejím odjezdem do USA svěřil své rukopisy. Benjaminovi se však z Evropy uniknout nepodařilo – roku 1940 spáchal sebevraždu na francouzsko-španělské hranici. V jednom z prvních dopisů informuje Scholema, který v té době žije už skoro dvě desetiletí v Palestině, o jeho tragickém osudu. Rozbíhá se tak dlouholetý dialog mezi New Yorkem a Jeruzalémem a mezi dvěma protichůdnými osobnostmi – nezávislou politickou teoretičkou Arendtovou a přesvědčeným sionistou Scholemem, profesorem na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a autorem zásadního díla o židovské mystice a kabale (Major Trends in Jewish Mysticism). Asi

Die Edition beleuchtet die literarischen Aspekte von Gershom Scholems Werk, der nicht nur für seine Beiträge zur jüdischen Mystik und zum Messianismus bekannt ist, sondern auch für seine Dichtungen und Übersetzungen. Sie bietet einen umfassenden und systematischen Einblick in seine philologischen und sprachtheoretischen Überlegungen und zeigt Scholems Vielseitigkeit als Literat, Intellektueller und Kritiker. Diese Sammlung ermöglicht es, seine weniger bekannte, aber bedeutende literarische Arbeit zu entdecken und zu würdigen.

Der Briefwechsel Benjamin/Scholem umfaßt den Zeitraum von März 1933 bis Februar 1940. Die Briefe dokumentieren Benjamins letzte Lebensperiode: die Probleme der materiellen Existenz, das persönliche Verhältnis zu Scholem und die zentralen Themen ihrer geistigen Auseinandersetzung. Die Machtübernahme durch die Nationalsozialisten bedeutete für Benjamin nicht nur Exil und die zunehmende Einschränkung seiner Publikationsmöglichkeiten, sondern auch einen jahrelangen, zermürbenden Kampf um das Existenzminimum. Intellektueller Brennpunkt der Korrespondenz sind immer wieder Überlegungen zu Kafka. Verwandtschaft und Differenz von Benjamins und Scholems Denken werden hier um so deutlicher, je ähnlicher die religionsphilosophische Begriffswelt ist, in der die divergierenden Interpretationen sich bewegen.

Scholemovy Hlavní směry židovské mystiky jsou dnes už klasickou oborovou prací, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci. Kniha vyšla nejprve v anglickém autorizovaném překladu již v roce 1941 (Shocken Publishing House) a v němčině pak pod titulem Die jüdische Mystik in ihren Haupströmungen v roce 1957 v nakladatelství Suhrkamp. Dílo bylo pak přeloženo do řady jazyků a znovu a znovu vydáváno v němčině a v angličtině. Mezi českými hebraisty ji vysoce oceňoval např. prof. Vladimír Sadek – např. v jeho knize Židovská mystika (2003), v níž se zabývá převážně kabalou, je na Scholema mnohokráte odkazováno. Vydání této knihy v českém překladu Martina Machovce zaplňuje velkou mezeru, která v tomto oboru až doposud v české překladové literatuře existovala.

Gershom Scholem beleuchtet in seinen Werken die Entwicklung der jüdischen Mystik und Kabbala. Er analysiert deren historische Wurzeln und kulturelle Bedeutung, wobei er zentrale Figuren und Texte vorstellt. Scholem verbindet philosophische Fragestellungen mit einer tiefen Kenntnis der jüdischen Tradition und zeigt auf, wie mystische Gedankenströme das jüdische Denken geprägt haben. Seine Schriften sind nicht nur eine Einführung in die Kabbala, sondern auch eine tiefgehende Reflexion über Glauben, Spiritualität und die Herausforderungen der Moderne.