Výbor kratších próz slavného ruského autora: Diaboliáda, Osudná vejce, Psí srdce, Dům č. 13, Zápisky na manžetách, Zápisky mladého lékaře, Požár v chánově sídle, Traktát o bydlení, Pojízdný byt, Zápal mozku, Živá voda, Bludný Holanďan, Odporný typ, Egyptská mumie. Doslov Milan Hrala.
Schrill, skurril, grotesk, von der ersten Seite an kurzweilig und fesselnd.
Soubor próz dvanácti autorů o osudech lidí poznamenaných druhou světovou válkou:
Ruská moderní literatura 1890-2000 analyzuje jedno z nejsložitějších období literárních dějin. V celkovém proudu přináší výklad jednotlivých směrů, skupin a jejich významných představitelů od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základě nových poznatků, uvolněných archivních a jiných materiálů, publikovaných v Rusku i v zahraničí. Navazuje na tradici české rusistiky jak se vytvořila již za první republiky a obnovila zejména v 60. letech. Kniha je určena širokému okruhu zájemců, zahrnujícím čtenáře, které toto období a jeho hodnoty zajímají, ale také učitele, nakladatelské a osvětové pracovníky i studenty filologických oborů, hlavně rusistiky včetně překladatelské.
Ein Glanzstück der Weltliteratur - unzensiert und neu übersetzt. Auf der Suche nach einem Juwelenschatz jagen drei Gauner durch das nachrevolutionäre Rußland und stolpern von einem Abenteuer ins andere. Die treffende Realsatire, die umwerfende Situationskomik und die originelle Sprache dieses großen Schelmenromans machen ihn zu einem Meisterwerk, das nun erstmals unzensiert und vollständig vorliegt. Am Sterbebett seiner Schwiegermutter erfährt Ippolit Worobjaninow von einem gut gehüteten Geheimnis: In einem der zwölf Stühle aus dem alten Eßzimmer hat sie ihre Juwelen versteckt. Der ehemalige Adelsmarschall, der nun als Standesbeamter lebt, begibt sich auf die Suche, um seinem armseligen Leben ein Ende zu setzen. Doch er hat Konkurrenz: Väterchen Fjodor, der gewitzte Pope, hat ebenfalls das Geheimnis erfahren und macht sich sofort auf die Jagd. Der dritte im Bunde ist Ostap Bender, ein kleiner Gauner, der Worobjaninow seine Dienste anbietet und ihn ständig überlistet. Die drei hetzen von Stuhl zu Stuhl, durchqueren halb Rußland und geraten in amüsante Turbulenzen. Diese Gaunerkomödie, die 1928 erstmals erschien, wurde durch die sowjetische Zensur verstümmelt. Die neue Übersetzung folgt nun dem Originalmanuskript und ist kommentiert. Ilja Ilf und Jewgeni Petrow arbeiteten in den zwanziger Jahren als Journalisten für verschiedene Satireblätter.
Die „Aufzeichnungen eines Toten“, das sind die Aufzeichnungen das Selbstmörders Sergej Leontjewitsch Maksudow aus Kiew, der sie seinem Freund zur Durchsicht übersandt hat. Voller Melancholie erzählt der kleine Angestellte der Zeitung „Dampfschiffahrt“, wie er einmal in seinem Leben einen Roman geschrieben hat. Die Bekannten mäkeln an der Sprache herum und glauben einstimmig, dass dieses Manuskript die Zensur nicht passieren werde. Kein Wunder, dass den Gelegenheitsschriftsteller die Schwermut packt und er sich umbringen will. Er wird von Klängen der „Faust“-Oper Gounods aufgehalten, und auf einmal nehmen seltsame Dinge ihren Lauf. Mit beißender Ironie und bitterem Sarkasmus beschreiben die „Aufzeichnungen eines Toten“ (1936/37) Bulgakows Einstieg in die groteske Literatur- und Theaterwelt im Moskau der zwanziger Jahre. Dabei parodiert er das charakterlose Erfolgsstreben seiner Schriftstellerkollegen ebenso wie ihre hündische Unterwürfigkeit gegenüber der allmächtigen Zensur. Eine wunderbare Satire und scharfe Polemik gegen die Kulturpolitik des Russland der 30er Jahre.
Výbor více než sta povídek známého humoristy a satirika vychází k 20. výročí autorova úmrtí. Je uspořádán podle autorových poznámek a realizovaných souborů do těchto tematických celků: povídky nervózní, trapné, o zdraví, o penězích, o lásce, o lsti, o nezdarech, o lidech kulturnícha příběhy podivuhodné.
Soubor fantastických novel a psychologických miniatur J. Zozulji, který zaujímal v sovětské literatuře 20. let významné místo. Jejich základní tón určuje spisovatelova hluboká láska k člověku i soucit s ním a pramenící v nich vůle zneškodnit vše špatné v něm i celé společnosti a vyzvednout krásu života. Vybral a předmluvu "Básník mladých lidí a velké doby" napsal Milan Hrala.
Výbor ze sovětských novel dvacátých a třicátých let. Obsahuje: Alexandr Malyškin: Pád Dairu Jurij Libedinskij: Týden Alexandr Něvěrov: Taškent - město chleba Boris Lavreňov: Jedenačtyřicátý Jefim Zozulja: Limonáda Konstantin Fedin: Narovčatská kronika Ivan Katajev: Leningradská silnice Konstantin Paustovskij: Příběh ze severu. Doslov napsal Milan Hrala. Michail Zoščenko: Koza Fjodor Gladkov: Člověk hlavonožec Ivan Katajev: Leningradská silnice
Editorka zvolila díla těch autorů, kteří výrazně přispěli k vývoji ruské milostné povídky a novely. Uvádí je v nových, současných překladech. Na závěr svazku je zařazeno několik básní Bulata Odkudžavy, které neobsahují jen tvrdou životní realitu, ale také něhu lásky a krásu života.
65 povídek mistra krátkých příběhů. Jedná se o postřehy ze života v nejrozmanitějších prostředích, situacích, které zjevně autor zažil či slyšel a literárně dotvořil.
Pokračování autobiografických vzpomínek vysokoškolského učitele, které autor předkládá čtenářům převážně formou humoristických povídek. Snahou bylo vybrat takové momenty, které mají aspoň trochu komický nádech. Najdeme zde kapitolky o jeho rodičích a prostředí, ve kterém vyrůstal, a také o jeho spolupracovnících a dalších lidech, se kterými se během svého života setkal.
Jen vzácně se objevují na knižním trhu díla sovětského humoru a satiry. Tímto svazkem nabízíme čtenářům hned široký výběr - od Erenburga, Bulgakova, Ilfa a Petrova, Zoščenka až po Katajeva, Granina, Koněckého a Šukšina - zahrnující období od začátku 20.let 20.st. prakticky do současnosti. Zaměřili jsme se na prózy s výrazným fantaskním prvkem, umožňujícím autorům i když každý přistupuje k realitě z jiného zorného úhlu a s jiným záměrem, ukázat svět v groteskní podobě. Tématický soubor zahrnuje satiru, zaměřenou na celosvětové, celospolečenské problémy, ostré protibyrokratické šlehy, útok proti prospěchářům a kariéristům, proti lidem, kteří si přisvojují myšlenky a práci jiných i do vlastních řad - nutí zamyslet se nad morálními prohřešky a poklesky, nad nešvary všeho druhu, které nás obklopují, hledat východiska i v životě kolem sebe, protože ,,totiž zdravý rozum je základem pocitu svobody každého člověka".
