Emmanuel Roblès Bücher
4. Mai 1914 – 22. Februar 1995
Emmanuel Roblès, aus einer Arbeiterfamilie stammend, studierte in Algier, wo er mit aufstrebenden Schriftstellern wie Albert Camus in Kontakt kam. Seine frühen Erfahrungen als Soldat und Kriegsberichterstatter prägten sein Werk tiefgreifend und verliehen ihm starke Emotionen und reiche Themen. Nach dem Krieg kehrte er nach Algier zurück, um eine Literaturzeitschrift zu gründen, und sein Roman 'Les Hauteurs de la ville', inspiriert von den Ereignissen im Mai 1945, erhielt den renommierten Prix Fémina. Robles' Schriften erforschen oft Themen wie Nostalgie, Identität und die Auswirkungen historischer Ereignisse, häufig vor einem mediterranen Hintergrund.
Der französische Autor Emmanuel Roblès legt mit seinem letzten Werk die Wurzel seiner künstlerischen Existenz dei spanische Tradition seiner Familie, seine ärmliche Kindheit in Oran, das ihm Sonne und Meer unvergesslich machten, das Erlebnis der französischen Kultur. Aber vorallem ist es das ungebrochene Sichbehaupten derer, die keinen Besitz und keine REchte haben, und ihre Solidarität, die ihm in den ungestümen endzwanziger Jahren in dem von Frankreich ausgesogenen und zerrissenen Algerien eine klare Sicht von seiner Bestimmung vermittelt. In der Spanne zwischen zwei erfüllten Sommern wird aus dem kindlichen Helden, der sich mit der Steinschleuder gegen die Polizeimacht zur Werh setzt, das Collège gegen den Bauplatz vertauscht und sich weigert, Geborgenheit durch Gefügigkeit zu erlangen, ein junger Mann, der Niederlagen erfahren hat, aber gleichzeitig für das Leben gereift ist.
Román připomínající Heminqwayovo Sbohem armádo popisuje nejostřesnější lidské zkušenosti z války smíšené s hlubokými milostnými zážitky a jejich proměnu s odstupem času. Román o mravním konfliktu Sergeji a Silvii pocházejícího ze dvou odlišných, vzájemně se vylučujících koncepcíživota a štěstí, je jednou z nejlepších knih autora z okruhu alžírských francouzských spisovatelů.
Román z druhé světové války vypráví o francouzském letci, sestřeleném nad italským územím, který se ukrývá v Římě. V době čekání na umožnění návratu do Francie se setkává nejen se statečnými lidmi z italského odboje, ale i se zbabělci a fanatiky, kteří fašismu slouží.
„V zimě jsou Benátky jen pro zamilované,“ říká Lassner, fotograf reportér, který v zimních Benátkách připravuje uměleckou publikaci pro velké švýcarské nakladatelství. On sám má důvod i právo Benátky milovat – vždyť i on patří k „benátským milencům“. Také pro Helenu, kteráprchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah k životu, jsou Benátky nejkrásnějším útočištěm. Jako vždy u Roblèse, třebaže citový život hrdinů i město, do něhož je příběh zasazen, zaujímají v románě nejvýznamější místo, promítá se do děje osudově i současná realita. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován výhružkami a vážně ohrožen na životě. Kniha byla označena francouzskou kritikou za jeden z nejkrásnějších Roblèsových románů.
