Kazimierz Brandys Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Utwory Mała księga i Wariacje pocztowe to szczytowe osiągnięcia artystyczne Kazimierza Brandysa, powstałe w latach 1968–1971 w reakcji na antysemicką i antyinteligencką kampanię. Mała księga to wspomnieniowa opowieść o rodzinie pisarza i jego młodzieńczych latach, obejmująca okres od połowy XIX wieku do II wojny światowej. Autor z pietyzmem, czułością i humorem przedstawia detale, a także szerszą panoramę losów „Polaków pochodzenia niesłowiańskiego” – zasymilowanych Żydów i ich wkładu w kulturę Polski. Wariacje pocztowe, błyskotliwa powieść epistolarna, operuje stylizacją na różne historyczne odmiany polszczyzny, interpretując ostatnie dwieście lat historii Polski przez pryzmat fikcyjnej rodziny, z uwzględnieniem warstwy szlacheckiej i polskiej inteligencji. Oba teksty wzajemnie się oświetlają; Wariacje rozwijają wątki z Małej księgi, która dostarcza autobiograficznego kontekstu. Stanowią one cezurę w twórczości Brandysa, który ujawnia swoje żydowskie pochodzenie. Oba dzieła były szeroko komentowane, a Wariacje pocztowe wywołały intensywną dyskusję w prasie literackiej. Kazimierz Brandys (1916–2000) był prozaikiem, eseistą i autorem scenariuszy, a jego twórczość, w tym Mała księga i Wariacje pocztowe, zdobyła uznanie i była wielokrotnie adaptowana.

Karl Dedecius, 1921 in Lodz geboren, galt als bedeutendster Mittler polnischer Literatur und Kultur in Deutschland. Als Übersetzer hunderter Bücher, Autor zahlloser Reden und Aufsätze, Herausgeber der Polnischen Bibliothek , Gründer des Deutschen Polen-Instituts in Darmstadt wurde er vielfach gewürdigt und ausgezeichnet, u. a. mit dem Friedenspreis des Deutschen Buchhandels (1990), dem Orden des Weißen Adlers (1999) in Polen und dem Deutschen Nationalpreis (2010). Karl Dedecius starb am 26. Februar 2016 im Alter von 94 Jahren in Frankfurt am Main. Friedrich Griese studierte Philosophie und Soziologie. Später übersetzte er Sachbücher aus dem Englischen, Französischen, Polnischen und Italienischen ins Deutsche. Friedrich Griese verstarb am 20. Juni 2012.

Kazimierz Brandys (geb. 1916). Fünf Erzählungen: Der Knecht Pilawiec tötet aus Unwissenheit seinen Bruder. Der Herr aus dem Hotel Stadt Rom will seine ihm peinliche Vergangenheit aus den Büchern reißen und reißt sich selbst und seine Frau aus dem Leben. Frau Felicija lebt nach dem unbegreiflichen ersten Leben ein zweites, in dem sie aber ihren wahren Text nicht spricht. ("Wie hätten Sie sich also damals verhalten?") Der deutsche General Ballmeyer, "der sich das gegerbte Stammesfell der Deutschen überzog", läßt die Geschichte sein Gewissen tragen. Und die sehr braven, guten, alten Beiden sollen hundert Jahre leben. Gaudeamus igitur, mit und ohne Ironie. Die sechste Geschichte wäre Ihre - des Lesers - eigene. Die fünf Geschichten haben das Problem gemeinsam: Konfrontation des Individuums mit der Geschichte, Versagen, Nichtwissen, Bewährung, Urteil, Urteil über sich selbst."Wie hätten Sie sich also damals verhalten?"

Brandys je beletristickým kronikářem své doby, tato jeho kniha ale není práce beletristická, nýbrž vysloveně publicistická. Vypořádává se s dobou současnou, zamýšlí se nad problémy likvidace období dogmatismu. Je plná narážek a odkazů na literaturu, na umění. Dílo je psáno formou dopisů, ve kterých pisatel informuje o dojmech z cest po cizině i po Polsku a tyto dojmy z cizího prostředí jsou mu záminkou k tomu, aby se zajímal a porovnával se situací a dojmy z vlasti.

Letuška s lodičkou na hlave mi rozopla pás. Letíme. Zdá sa, že možno fajčiť. Som unavená, nebudem sa s nikým rozprávať...

Novela předního polského prozaika napsaná originální formou monologu s režijními poznámkami, hluboká psychologická studie současného způsobu života. Hlavní hrdina románu se snaží se zrekapitulovat celý svůj život, své činy vidí najednou zcela jiným, netradičním způsobem. Uvědomuje si,že co vidával sám před sebou i jinými za hrdinství a obětavost, byla ve skutečnosti zbabělost a takto demaskuje celý svůj život. Román i jeho dramatizace vyvolaly velký zájem u čtenářů i diváků.

Tři povídky soudobého polského spisovatele (nar. 1916). První (Medvěd) vypráví o odporu polského lidu proti okupantům, druhá (Hotel Řím) o polském učiteli, jejž uštve bláhová obava z pronásledování pro přisluhovačství režimu za války a třetí (Interview s Ballmeyerem) o snaze amerického novináře objasnit vinu či nevinu německého generála, který se rozkazem k vyhlazení obyvatelstva snažil potlačit hnutí odporu

Rozsáhlý obraz Varšavy, kde hlavní pozornost je soustředěna k postavám profesora, prožívajícího těžké období rodinné tragedie a zároveň politické nedůvěry ve škole. D-07685

"Člověk, který touží po klidu, měl by si najít město, v němž by chtěl strávit život, a prohlásit jej městem otevřeným", zapsal si Julian Šarlej (viz romány "Samson" a "Příběhy Xavera Šarleje"), který odešel r. 1936 z Polska do Paříže žít jako měšťácký estét, lhostejný k vývojipolit. událostí. Když je mu po otcově úpadku zastaven důchod, živoří a stává se placeným špiclem fašistické agentury. Okupaci Francie přežije v Anglii a vrací se do Paříže, kde však znovu živoří s ostatními trosečníky, kterým cizí ovzduší rozleptalo duši. Šarlejův spolužák Pankrát, organizující repatriaci polských krajanů, těžko je přesvědčuje o nutnosti budovat zpustošenou vlast. Na Mezinárodním kongresu věd. pracovníků, který mezitím probíhá v Paříži, pokrokový amer. profesor hlasuje pro deklaraci slovanských vědců, odsuzující amer. vládu. Krátce na to je zavražděn profesorův asistent a pravicový tisk, aby odvrátil pozornost od amer. špionáže, jejíž agenti byli pachateli, obviní z vraždy Kominternu a "varuje" před komunistickým nebezpečím. Šarlej, stále ve spojení s temnými polit. živly, je označen jako jeden z pachatelů, je jako nepohodlný cizinec vypovězen z Francie a jeho stopa mizí. Román ukazuje, že nikdy nebylo "otevřeného města", jak si je představovali třídně nezařazení intelektuálové.

Román polského prozaika a dramatika (do češtiny byla přeložena jeho tetralogie Mezi válkami, román Občané, knihy povídek, vtipné eseje Dopisy paní Z. a divadelní hra Inkarno) vznikl roku 1946. Děj se odehrává v době fašistické okupace Varšavy a hrdinou je mladý Polák, který na počátku války má za sebou teprve studia a první velkou lásku. Jeho osudy "jsou líčeny vedle osudů domů, dlažby a památností. Tragédie obsažená v této knize nebude tragédií jednoho člověka", poznamenává autor v úvodu.