Monoteistická náboženství a stát

Vztah náboženství a politicko-státní moci se v průběhu dějin výrazně měnil. Transformace politických systémů a státních útvarů, od zásadních zlomů, jakým byl přerod antické společnosti ve středověkou, či pozdější vznik národních států, až po vliv Francouzské revoluce na evropskou společnost a po rozvoj demokratických struktur i tragických politických režimů dvacátého století, to vše hluboce ovlivnilo také institucionalizovanou podobu velkých náboženských tradic, jež stojí v základech současné evropské kultury. Zatímco židovství, křesťanství a islám zůstávají předmětem širokého společenského i politického zájmu, každá z těchto velkých náboženských tradic zároveň hledá, jak adekvátně definovat svou roli v současné evropské společnosti. Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi. První kapitoly se věnují nárysu vztahu židovství, křesťanství a islámu ke státu v souvislosti s jejich posvátnými knihami a ranými dějinami těchto náboženských tradic. Druhá část představuje reflexi o monoteistických náboženstvích v kontextu novověkých politických dějin. Třetí část přináší studie o vybraných otázkách specifického vztahu křesťanské nauky ke státu.