Jak zacházet se zlým

Podtitul: Boj s démony ve starém mnišství. Zprávy o prvních mniších nám neustále zmiňují jejich zápas s démony. Stačí letmý pohled do Atanášova životopisu svatého Antonína a okamžitě vidíme, že byl Antonín na každém svém kroku obtěžován a napadán démony. A když se dokonce rozhodl odejít na poušť, považovanou přímo za říši démonů, ti se ho s veškerou mocí snažili od jeho úmyslu odradit a z pouště vyhnat: „Jdi pryč z naší říše! Co tu pohledáváš?“ (Ant 13). Antonín odešel na poušť, aby tu žil výlučně pro Boha a otevřel se mu. Jenomže cesta do samoty ho nevede pouze do Boží blízkosti, nýbrž právě tak do blízkosti Zlého. Zlo nyní k němu přistupuje otevřeně. A ze samoty se vyklube nepříjemné sousedství se Zlým. Antonín pak musí přijmout zápas se Zlým, aby se mu jeho cesta na poušť nestala osudnou, nýbrž vedla ho k Bohu. Antonínova zkušenost je pro rané mnišství (3.-6. stol.) typická. Mniši zakoušeli, že je cesta k Bohu provádí nejprve bojem s mocnostmi temnot. Prožívají rozervanost mezi Bohem na jedné a jinými mocnostmi na druhé straně — mocnostmi, jež je chtějí od Boha zdržet. Tyto síly, jejichž působení odhalují ve svých přáních, pudech, motivacích a emocích, nazývají démony. Obšírně též popisují různé druhy démonů, jejich techniky a metody, jak dostat člověka pod svou vládu. Otcové tu poskytují četné rady, jak proti démonům bojovat.