Cesta do pekel

Pohádkové podobenství s neradostným koncem o tom, že pokrok není jen k užitku, o lidských slabostech, i o tom, nezničí-li lidstvo ve jménu pokroku samo sebe. Baron Arnold von Muck, tajný rada a vyslanec Centrální kanceláře pro Severní záležitosti c. a k. monarchie přijíždí inkognito roku 1850 do městečka Téčnu v severních Čechách, aby pozoroval místní významné osoby a sledoval události při stavbě železnice, která měla spojit Prahu a Drážďany. Na dokončení železnice, tohoto symbolu "Pokroku" a "Nové doby", má zájem nejen c. a k. monarchie, ale i peklo. Obě strany, pod shodným heslem Viribus unitis (Spojenými silami), usilují o vymýcení nebezpečného romantismu, o jednoduchost a přehlednost v krajině, ale i v lidské duši. Vlivem stavby se mění krajina, ale i v městečku se začínají dít věci neuvěřitelné. Z některých postaviček místní honorace se vyklubou čerti, přisluhovači vládce pekelných sil Luce, z pokojných obyvatel se stávají donašeči, lidé bez citu, alkoholici či šílenci, anarchistický spolek se mění v partu udavačů. Ale ne vinou pekla či Centrální kanceláře se člověk, či lidstvo, řítí do záhuby...