Krvavý Bill a viola

Krvavý Bill se vrací do prostředí mnohem drsnějšíhok než v jakém spatřil světlo světa. Na sklonku padesátých let jen těžko hledal atraktivní vzory. Mohl listovat zažloutlými Rodokapsy, ale vše ostatní záviselo jen na jeho fantazii. Unést dámu svých snů po vzoru banditů nebylo reálné, a tak se volba prostředků zdá poněkud udivující. Pistolník se snažil přilnout k hudbě, která se s třeskem pistolí nesnáší. Řešení přijala čtenářská obec s pochopením a knížka uspěla i v soutěži Haškovy Lipnice. Kritik se sice pozastavil nad tím, že cizoložný otec Krvavého Billa je příslušníkem dělnické třídy, jiný zase nazval knížku čítankou pro chuligány, ale celkové přijetí bylo vlídné. Jaké bude v době řádění nájemných vrahů a krvavých televizních pořadů, na to si musíme počkat.