Nebe na zemi: Vzestup a pád komunismu

Zájem o literaturu týkající se socialismu byl u nás v posledním desetiletí ze srozumitelných důvodů prakticky nulový. Po celou tuto dobu jsme se zbavovali mnohaletých propagandistických nánosů a traumatu nucené indoktrinace příručkami zcela zbavenými kritického přístupu, originálního pohledu a mnohdy i minimální inteligence. Pro celé generace se téma socialismu a marxismu zvláště proměňovalo v rituální abrakadabra sloganů a pouček, po jejichž smyslu bylo lépe se ani netázat. Přesto však byl socialismus hnutím, které nejvíce ovlivnilo dějiny minulého století a které přineslo stovkám miliónům lidí na celém světě nevídanou naději a nekonečné zklamání. Tato vlna naděje a zklamání se stala i součástí naší vlastní historie. Zkoumání jejího vzniku, rozmachu a zhroucení tedy zůstane i do budoucna předmětem zájmu historiků, politologů i čtenářů. Kniha amerického politologa Joshuy Muravchika je pro českého čtenáře k takovému zkoumání vděčným úvodem. Po dlouhé době máme příležitost číst o velikých postavách socialismu bez stupidního patosu, oslavných fází a ideologických schemat. Snad vůbec poprvé máme příležitost je vidět ne jako mumie v mauzoleu, ale jako lidské jedince s obyčejnými vlastnostmi, motivy a temperamenty, které je jednoho po druhém zavedly na cestu za bludičkou socialistického nebe na zemi. Autor líčí příběhy jednotlivých postav s hlubokou znalostí zdrojů, nadhledem historika a často i s dávkou suchého humoru. Muravchik nenechává čtenáře v žádných pochybnostech o tom, že tato bludička byla falešná, scestná a zhoubná pro desítky miliónů obyčejných lidí na celém světě. Nelítostně líčí některé vůdce proletariátu jako kruté, sobecké, ješitné, pokřivené lidské zrůdy, které ve jménu vznešeného ideálu šířily neštěstí v celých národech i ve vlastních rodinách. Současně však jako člověk, který byl v mládí sám činovníkem socialistického hnutí, projevuje pochopení pro naivní idealismus té větve raných socialistů, která se hlásila k nenásilnému a postupnému budování nového světa. I když se mýlili stejně jako ti druzí, nezanechali za sebou potoky krve a hromadné hroby.