Zelený dům

Město s rázovitým předměstím Mangacherií na okraji peruánské pouště, kde se večer co večer snáší písečný déšť a stíny neslyšně kloužou k osvětleným oknům Zeleného domu, nevěstince, odkud se občas ozývají tklivé tóny harfy, i to je Piura v jednom okamžiku svých dějin, v dobách následujících po příjezdu tajemného cizince dona Anselma. Piura je však i město s moderními třídami, kam sotvakdy zabloudí slepý harfeník Anselmo a jeho nerozluční přátelé Mladík Alejandro a Chlapák nebo čtveřice povalečů, kteří se hrdě nazývají frájové. Na východ odtud, za hřebeny And, se potom rozkládá „zelené peklo“ tropického pralesa v povodí Maraňonu, jednoho z přítoků Amazonky, kde dosud domorodí Huambisové, Aguarunové a Shaprové žijí na úrovni doby kamenné, třebaže v jejich blízkosti rachotí motorové čluny obchodníků, vojáků a policistů, ale i lidí prchajících před zákonem. Do těchto dvou míst nás zavádí autor ve svém složitém, mnohovrstevném toku vyprávění, aby na pestré mozaice lidských osudů zachytil příběhy Indiána Juma, kdysi obávaného Japonce Fushíi či bývalé klášterní chovanky Bonifacie a seržanta, kteří mohou, ale nemusí být totožní s piurskou nevěstkou Divoškou a povalečem Litumou.