Světová politika ve 20. století II
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Pokračování prvního dílu, které je zaměřeno na politický vývoj v období studené války. Téměř 6500 km dlouhá hranice mezi Sovětským svazem a Čínou se stala horkou linií a místem četných ozbrojených srážek. Číňané obsadili v noci na 2. března 1969 sporný ostrov Damanskij na řece Ussuri a Sověti odpověděli v polovině měsíce masivním protiútokem, v němž nasadili těžké zbraně. Po devíti hodinách ozbrojeného střetu byly na obou stranách velké ztráty na životech. Další konflikty propukly na Amuru a v oblasti Sin-ťiangu, v Pekingu se začalo hovořit o velké válce se „severním protivníkem“. Souběžně gradovala i čínská diplomatická ofenzíva v rozvojových zemích. Nebezpečnou eskalaci sporu sice utlumila Kosyginova schůzka s Čou En-lajem v září 1969, ale ideologická konfrontace trvala i nadále. Jejím důsledkem byl nejen trvalý vzestup vojenského potenciálu obou stran na společném pomezí, ale i silné hospodářské zatížení.
Zustand
Von Světová politika ve 20. století II (2005) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Světová politika ve 20. století II, Vladimír Nálevka
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2005
- Buchzustand
- Gut
- Preis
- € 21,47
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Světová politika ve 20. století II
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Vladimír Nálevka
- Verlag
- Aleš Skřivan ml.
- Erscheinungsdatum
- 2005
- ISBN10
- 8086493164
- ISBN13
- 9788086493169
- Kategorie
- Politikwissenschaft, Weltgeschichte
- Bewertung
- 4,55 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Pokračování prvního dílu, které je zaměřeno na politický vývoj v období studené války. Téměř 6500 km dlouhá hranice mezi Sovětským svazem a Čínou se stala horkou linií a místem četných ozbrojených srážek. Číňané obsadili v noci na 2. března 1969 sporný ostrov Damanskij na řece Ussuri a Sověti odpověděli v polovině měsíce masivním protiútokem, v němž nasadili těžké zbraně. Po devíti hodinách ozbrojeného střetu byly na obou stranách velké ztráty na životech. Další konflikty propukly na Amuru a v oblasti Sin-ťiangu, v Pekingu se začalo hovořit o velké válce se „severním protivníkem“. Souběžně gradovala i čínská diplomatická ofenzíva v rozvojových zemích. Nebezpečnou eskalaci sporu sice utlumila Kosyginova schůzka s Čou En-lajem v září 1969, ale ideologická konfrontace trvala i nadále. Jejím důsledkem byl nejen trvalý vzestup vojenského potenciálu obou stran na společném pomezí, ale i silné hospodářské zatížení.