Prevít na vysoké. Aneb jak vystudovat a nezblbnout

Původní název byl Rukověť bohemistova, což znělo sice krásně, avšak zcela neprodejně. Název je tedy to jediné, co nepochází z mého pera, vzešelť z redakčního brainstormingu. Celá tato knížka je praktickým návodem, jak vystudovat, a nezblbnout. Není určena těm, kdo jdou na vysokou školu a jsou už blbí, protože ti zůstanou blbí, i když si ji přečtou, a ještě o ní třeba napíšou do novin. Také ti, kdo vidí a úspěšně nalézají ve studiu a vědecké práci smysl života, ji asi nebudou potřebovat, i když by jim neměla uškodit, přinejmenším do dvaceti let od data vydání, které je uvedeno na přebalu. Zbývá ovšem celá řada normálních lidí, které to na vysokou zavane z různě nejapných důvodů a během studia pak začnou zjišťovat, že život je jinde, což už kdosi kdesi napsal, tak to dávám do kurzívy a prosím laskavého čtenáře o bibliografický údaj; prvních pět luštitelů odměním buď polibkem nebo kartičkou s podpisem, to podle toho. Mně se ho povedlo nalézt, ten život totiž, jak už jsem podotkl, v brdských lesích, ale to nevylučuje, že ho někdo jiný najde třeba na parkovišti před Teskem Letňany nebo v ropných polích u Hodonína. Přes tento rozpor však bude chtít školu dodělat (moc hezké slovo, že? Jako by bez našeho dokončeného studia ta škola nebyla hotová, jako by jí k dodělání chyběl zrovínka náš diplom!). A tu je ona publikace o prevítovi, jemuž se podařilo vystudovat, a přitom si zachovat zdravý rozum. Kdo bude chtít důkazy, tomu můžu ukázat jak smlouvu s nakladatelem, tak i diplom v kartonové tubě; obojí to mám schované v truhle spolu s maturitním vysvědčením, maturitní stuhou, prvními brýlemi a sádrou z nedávné frak