Parameter
- 233 Seiten
- 9 Lesestunden
Mehr zum Buch
Voda a sny je velký esej, v němž se autor přiznává k vlastním prožitkům, osobním a subjektivním, je to on, kdo sedí u potoka, upadá do hlubokého snění a cítí „dávné štěstí“. Dává přednost obyčejným vodám před vodou moří, nehledá nekonečno, hledá hloubku, chce proniknout ke „kořenům obrazivé síly“. Dezobjektivizace je jeho filosofickým úkolem. Nevidíme-li za objekty hmotu, svět se rozpadá, je nesourodý, cizí člověku, „duše trpí úbytkem materiální obraznosti“. Bachelard objevuje tuto obraznost u básníků, kteří jsou věrní prvotnímu lidskému citu, niterným vzpomínkám, původní realitě. S jistou předností mezi mnoha literárními zjevy studuje dílo E. A. Poea, poznamenané vzpomínkou na umírající matku.
Buchkauf
Voda a sny: Esej o obraznosti hmoty, Gaston Bachelard, Jitka Hamzová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1997
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- € 8,99
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Voda a sny: Esej o obraznosti hmoty
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Gaston Bachelard, Jitka Hamzová
- Verlag
- Mladá fronta
- Erscheinungsdatum
- 1997
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 233
- ISBN10
- 8020406387
- ISBN13
- 9788020406385
- Reihe
- Kuratierte Auswahl
- Souvislosti
- Schlagwörter
- Sachbücher, Wahre Geschichten, Psychologische Thematik, Philosophisches Thema, Meinungsjournalismus, Wissenschaftliche Theorien, Träume, Wasser
- Erstveröffentlichung
- 1942
- Originaltitel
- ĽEau et les Rêves
- Bewertung
- 4,1 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Voda a sny je velký esej, v němž se autor přiznává k vlastním prožitkům, osobním a subjektivním, je to on, kdo sedí u potoka, upadá do hlubokého snění a cítí „dávné štěstí“. Dává přednost obyčejným vodám před vodou moří, nehledá nekonečno, hledá hloubku, chce proniknout ke „kořenům obrazivé síly“. Dezobjektivizace je jeho filosofickým úkolem. Nevidíme-li za objekty hmotu, svět se rozpadá, je nesourodý, cizí člověku, „duše trpí úbytkem materiální obraznosti“. Bachelard objevuje tuto obraznost u básníků, kteří jsou věrní prvotnímu lidskému citu, niterným vzpomínkám, původní realitě. S jistou předností mezi mnoha literárními zjevy studuje dílo E. A. Poea, poznamenané vzpomínkou na umírající matku.




