Hudba krve

Vergil Ulam byl géniem překračujícím hranice biologie. Pracoval na restrukturalizaci buněk lidského organizmu. Inteligentních buněk. Protože Genotron, firma, ve které pracoval, ukončila jeho revoluční vědecký program, Vergil se rozhodl navzdory všemu zachránit své životní dílo. Vybral si nejjednodušší a nejprostější způsob – umístil inteligentní buňky ve vlastní krvi. Zpočátku jsou důsledky činnosti inteligentních lymfocitů skoro jako zázraky v malém: Vergilův zrak se vylepšil a on sám se stává vzorem zdraví a sexuální výkonnosti. Ale pak se začínají dít velmi neobvyklé věci. Buňky se množí, postupně předělávají i ty „obvyklé“, a vytvářejí vysoce komplikovaná společenství. Vergil Ulman se stává jejich vesmírem. Vesmírem složeným z buněk. Buněk inteligentních, zkoumajících a experimentujících. Buněk, které velmi rychle odhalují existenci jiných lidí i „vnějšího“ světa. Buněk, které rozhodly, že teď je čas ZMĚN…