Sám na stopě

Malíř a zvířecí psycholog Gideon Blake je uprostřed chladné únorové noci unesen neznámými muži. Nejde o omyl, jak se zprvu domníval. Jeho pověst člověka, který se umí dokonale vžít do pocitů zvířat, si ho našla. V jakési stodole na odlehlém místě má chytit zdivočilého hřebce, bezpochyby kradeného. Úkol by nebyl tak složitý a životu nebezpečný, kdyby Gideon neměl spoutané ruce a zavázané oči. Běžnou metodu zacházení s problematickými zvířaty proto použít nemůže a musí se spolehnout jen na své instinkty. Nemá na vybranou. Pohmožděniny, které mu únosci během přepadení způsobili, svědčí o tom, že má co dělat s lidmi, kteří se nezastaví před ničím. Jakoby zázrakem se mu podaří koně zklidnit. Poté ho únosci opět naloží do auta a vysadí v lese pár kilometrů od jeho domku, stále s hadrem na očích, želízky na rukou, s klíčky od nich v kapse, a navíc bez bot. Gideon je rád, že se v mrazivé noci vůbec dostane domů živý. Výhrůžky, že skončí špatně, nebude-li mlčet, přesto ignoruje a vše nahlásí na policii. Liknavý a vše zlehčující přístup policistů však přispěje k tomu, že se rozhodne zjistit sám, kdo stojí v pozadí sadistického, na první pohled zcela nesmyslného činu. Nikomu v okolí se totiž žádný plemeník neztratil, připouštěcí poplatky nejsou tak vysoké, aby kvůli nim musel někdo tolik riskovat, vše, jak se zdá, je v pořádku. S tím se ovšem Gideon smířit nehodlá.