Světlo na Siónu

Děj čtvrté knihy KRONIKY SIÓNU, Světlo na Siónu, začíná v dubnu 1948, pouhých šest týdnů před konečnou evakuací Britů z Izraele. Zdá se, že sen o znovuzrození židovského státu je odsouzen k zániku. Britové se téměř úplně stáhli z jakéhokoliv vměšovaní do bojů mezi téměř neozbrojenými Židy a arabskými vojáky Hádže Amína Husajního. V předvečer pesachu židovská čtvrť Jeruzaléma hladoví a je podrobena arabskému obležení. Moše a jeho židovští spolubojovníci riskují své životy a usilují o otevření Araby drženého průsmyku Báb al Vádí, aby mohl do Jeruzaléma volně dojet potravinový konvoj a zachránit jejich vlastní lidi před smrtí hladem. David a Ellie mezitím hledají na Středozemním moři nákladní loď, která veze zbraně pro muslimský džihád a skupiny arabských vojáků, kteří stále ještě slibují, že zaženou Židy do moře.