Kult mrtvých
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Podtitul: Smrt a umírání v revoluci 1848 Základním tématem této knihy je ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848. Jde o v českém prostředí nový pohled na revoluční rok 1848. Kult mrtvých byl sofistikovaným prostředkem využití obětí pro cíle revolučního i kontrarevolučního tábora. V kontextu tohoto instrumentu nezemřeli mrtví pro zištné důvody, nýbrž položili život za vlast a budoucnost. Tato teze platí jak pro padlé revolucionáře, tak pro zástupce kontrarevoluce. Násilná smrt obětí směřovala k morálnímu zdůvodnění snah konkrétního tábora. Práce si všímá tohoto jevu v prostředí české, rakouské, resp. vídeňské, německé i židovské společnosti roku 1848. Nejde však o pouhý popis tohoto jevu. Ten by přiblížil kult mrtvých především v jeho národních a místních souvislostech. Ačkoliv se totiž jednalo o kult ověnčený slavnostmi, vzpomínkovými akcemi i pronášenými a posléze uveřejňovanými řečmi, zahalenými do rozdílných národních barev a disponujících různým slovníkem, pod vnějším nacionálním nádechem šlo o shodné akce a přístupy.
Buchkauf
Kult mrtvých, Jan Randák
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2008
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Kult mrtvých
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Randák
- Verlag
- Argo
- Erscheinungsdatum
- 2008
- Einband
- Hardcover mit Umschlag
- ISBN10
- 8072039709
- ISBN13
- 9788072039708
- Kategorie
- Geschichte
- Beschreibung
- Podtitul: Smrt a umírání v revoluci 1848 Základním tématem této knihy je ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848. Jde o v českém prostředí nový pohled na revoluční rok 1848. Kult mrtvých byl sofistikovaným prostředkem využití obětí pro cíle revolučního i kontrarevolučního tábora. V kontextu tohoto instrumentu nezemřeli mrtví pro zištné důvody, nýbrž položili život za vlast a budoucnost. Tato teze platí jak pro padlé revolucionáře, tak pro zástupce kontrarevoluce. Násilná smrt obětí směřovala k morálnímu zdůvodnění snah konkrétního tábora. Práce si všímá tohoto jevu v prostředí české, rakouské, resp. vídeňské, německé i židovské společnosti roku 1848. Nejde však o pouhý popis tohoto jevu. Ten by přiblížil kult mrtvých především v jeho národních a místních souvislostech. Ačkoliv se totiž jednalo o kult ověnčený slavnostmi, vzpomínkovými akcemi i pronášenými a posléze uveřejňovanými řečmi, zahalenými do rozdílných národních barev a disponujících různým slovníkem, pod vnějším nacionálním nádechem šlo o shodné akce a přístupy.