Obětní beránek

René Girard vychází z toho, že v okamžiku, kdy je společnost v krizi nebo je ohrožena, kdy se na ni sesunou pohromy – epidemie, zemětřesení, sucho, politická nestabilita atp. – vzniká chaotická situace, padají pravidla, kterými se soužití řídí, mizí veškeré rozlišování, jakékoli rozdíly. Beztvará masa se neptá po příčinách, ale hledá viníka, aby se mohla znovu identifikovat – tím viníkem je někdo cizí, kdo se od ní odlišuje, kdo je poznamenaný jako Oidipús (kulhá, má jedno oko nebo hrb atp.). Tím, že se masa vrhá na toho odlišného, kolektivní vraždou na něm vybíjí své pudy, znovu se stmeluje, vrací se k původnímu pravidelnému chodu. Viník – obětní beránek – se tak stává jejím zachráncem, kolektivní vražda se nyní mění na mučednickou smrt. Oběť se stává spasitelem a tak je v zástupných rituálech uctívána. Autor při dešifrování různorodých mýtů ale i biblických témat odhaluje právě tento mechanismus opakovaného perzekučního násilí a nanejvýš aktuálně přispívá k pochopení naší vlastní situace ve světě posedlém neustálou modernizací a inovací – bludném kruhu bez identity a diferenciace.