Hodina znásilněné pravdy

Sbírka východočeského autora obsahuje verše, které hledají životní jistoty a hodnoty. Korál patří do generace, která byla v jednom básnickém almanachu označena editorem jako "zmrazená". Znamenalo to, že dospívala v době, která jí nedávala příliš mnoho předpokladů pro plynulý umělecký vývoj. Přesto se mu již podařilo vydat pět samostatných sbírek, v nichž stále klade důraz na zachování jedinečnosti a výjimečnosti člověka, pohybujícího se v současném světě. V tomto světě ovšem dnešní člověk tápe a nenachází příliš mnoho šancí, které by mu zaručovaly harmonický rozvoj jeho vlastního ega. I z tohoto důvodu se vlastně celá Korálova sbírka nese ve znamení pochybování, jednotlivá konstatování nemají definitivní platnost a jsou spíš kladena jako otázky, na které ještě nelze odpovědět. Tak je tomu například v úvodu závěrečné básně, v níž autor prohlašuje: "Může se stát / že nikdo nebude číst / co bylo z radosti i bolesti napsáno". Ano - může se to stát, ale také nemusí.