Láska poté

Lásku jsem začala hledat mezi těmi, kdo přežili. To nebyla volba, jen otázka kruhů; Židé mezi sebou. Židovské rodiny snily o tom, že své děti ožení nebo vdají mezi sebou. Jak jsem se potkala s Freddiem? Už nevím. Možná přes kamarádku. Líbil se mi – tmavý, se zelenýma očima, ne moc vysoký, ale dost pro mě. Všechno v něm ale znovu obkreslovalo kontury koncentračního tábora: jeho otec tam zemřel jako ten můj, jeho matka se vrátila, ale poblázněná, a dala se dohromady se židovským lékařem z Polska. Freddie pracoval jako krejčí a ušil mi šedé sako lemované černým sametem, které jsem milovala. Začali jsme spolu chodit, objímali jsme se, líbali se. Věděla jsem, kam to spěje, ale měla jsem strach. Daleko větší strach než z prvního sexu nebo otěhotnění jsem měla ze svého těla, utíkala jsem před ním. Před svou nahotou, navždy spojenou s příkazem nacisty, před ponižujícím pohledem, když nám holili hlavy a pohlaví. Před koncentračním táborem jsem se nikdy před nikým nesvlékla, nikdy předtím jsem neviděla nahé tělo ženy. To své jsem objevila ve stejnou chvíli, kdy jsem pochopila, že je odsouzeno. Ve volném pokračování bestselleru se přináší ojedinělé svědectví o tom, jak obtížné bylo pro ty, kteří prošli peklem koncentračních táborů, najít lásku a důvěru v lidi.