Cestovatel, věž a červ. Čtenář jako metafora

„Podle všeho jsme jediný živočišný druh, který vnímá svět tak, jako by se skládal z příběhů.“ Alberto Manguel Knihu světa čteme v různých rolích. Můžeme být cestovateli, kteří putují stránkami na cestě k osvícení. Můžeme být samotáři čtením se uzavírat do své slonovinové věže. Nebo můžeme knihy hltat jako (kniho)molové, nevnímat jejich moudrost a jen se cpát nespočetnými slovy. Alberto Manguel se ve své poslední knize elegantně a s mimořádným záběrem zabývá řetězcem metafor, které v průběhu čtyř tisíciletí zobrazovaly čtenáře a jejich vztah k textu světa. Na přikladu známých postav — jako je knihami poblouzněný don Quijote, princ Hamlet, jehož úplně ochromilo studium, nebo Emma Bovaryová, která si příběhy z knih plete se životem — Manguel ukazuje, jakým způsobem se v literárních postavách a jejich interpretacích odrážejí proměnlivé postoje ke čtenářům a čtení i jisté opakující se představy o úloze intelektuála.