Rouška Veroničina

Středem světa Ostiho poezie je Kras, přesněji dům mezi hospodou v Tomaji a vesnickým hřbitovem a ještě přesněji básníkova zahrada. Zahradu za domem, zahradu života i poezie přirovnává ve svých verších Josip Osti k oné roušce, v níž zanechal otištěnu svoji tvář. Souběžný slovinský text.