Ve stínu vraních křídel

Sally Rogersová nechápavě hleděla okny svého malého auta na obrovské hejno vran. Ptáci byli všude. Byly jich snad stovky, snad tisíce, alespoň tak jí to připadalo, a jako dálkově řízené komando se znovu a znovu vrhaly na její auto. Sally byla jako v pasti, její vůz měl poruchu a stála v opuštěné krajině. Některé z vran se usadily na kapotě a jejich chladné černé oči hleděly na mladou ženu s nelidskou lhostejností. A najednou se mezi máváním křídel a krákáním vran ozval hrozný křik – křik trýzněné bytosti...