Černobílá kniha

Doposud byly knížky Rozmar Kopecké určeny především dětským čtenářům (a jejich rodičům). Tato útlá knížka – Černobílá kniha – je však jiná. Je o Mari, jejíž svět není ani trochu rozmarný. Téma bolestného dospívání v citově chladném prostředí může snadno sklouznout do vyprávěcích klišé. Tento text však staví na pevném základě, jeho síla není bohatě rozvitém stylu, jazykové vytříbenosti, naopak, vyprávění je velmi úsporné, výpověď sevřená, věty očesané až na úplné minimum, nahou dřeň. Přímé, dětsky prosté vyjádření pak zobrazí chlad těch, kteří by měli milovat, v celé jeho krutosti. * Kniha o černých rocích a bílé naději. Úsporný styl vyprávění silného příběhu, který dojímá, aniž by citově vydíral. Všechno zlé, co člověka potká, nemusí být přetaveno v zatrpklou zlobu, ale může zrodit očistné dílo. Dílo, které zasáhne nejen rodiče. O světě plném trestů bez zločinů. O světě bezvýchodném, ubíjejícím a chladném. O světě plném snů, naděje a doufání. O světě, kde k radosti stačí dotek kůry stromu a automatická pračka.