Kardinál František z Dietrichsteina (1570-1636) : prelát a politik neklidného věku

Olomoucký biskup a kardinál František z Dietrichsteinu, pobělohorský gubernátor Moravy, nepostradatelný rádce tří císařů a oblíbenec papeže Klementa VIII., patří k nejvýznamnějším osobnostem zemí České koruny v první polovině 17. století. S jeho jménem je spojována násilná rekatolizace Moravy, proslul ale také jako významný politik, mecenáš a stavebník. Narodil se v Madridu, jeho otcem byl svobodný pán Adam z Dietrichsteinu, císařský vyslanec na španělském dvoře. Matka Margarita de Cardona y Requesens, horlivá katolička, pocházela z aragonského vévodského rodu. František byl již ve svých dvanácti letech zasvěcen kněžské kariéře. Za studií v Římě na něj měl velký vliv sv. Filip z Neri, preferující láskyplné získávání kacířů pro katolické náboženství. Pro pozdějšího kardinála to znamenalo vedle jezuitů orientaci i na kapucíny, františkány a piaristy. Roku 1599 se ujal správy olomoucké diecéze rozhodnut věnovat se politice a rekatolizaci země. Za stavovského povstání byl kardinál prohlášen za zrádce a vypovězen ze země. Po vítězství na Bílé hoře ho císař jmenoval gubernátorem a plnomocným nejvyšším císařským komisařem na Moravě. Získal zpět své konfiskované statky, které následně významně rozšířil a mohl tak uskutečňovat své velké stavební záměry, např. v Mikulově, Olomouci a Brně. V roce 1634 byl jmenován protektorem Germánie. O dva roky později mu tato funkce, které se přes nátlak nehodlal vzdát, uspíšila smrt. Kardinál byl nesmírně činorodý, vynikl jako duchovní pastýř a stal se také úspěšným politikem a diplomatem. Byl nejen velmi temperamentní a ctižádostivý, ale i impulzivní a ješitný. Podílel se na vzniku řady významných památek v duchu nastupujícího baroka, které začal jako jeden z prvních na Moravě prosazovat. Výstava, věnovaná jeho mimořádné osobnosti, zahájila cyklusprezentace významných olomouckých biskupů a arcibiskupů a byla představena nejprve v obrazárně kroměřížského zámku a nyní v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.