Život protopopa Avvakuma

Mehr zum Buch

Život protopopa Avvakuma, napsaný v pustozerském vězení v letech 1672 — 1675, představuje velmi svérázný žánr: život světce, sepsaný jim samým, legendu a konfesi zároveň. Původně byl pojat jako passio, v němž člověk, vyvolený pro své mimořádné vlastnosti, nadaný jasnozřivostí, prorockými sny a silou léčit běsem posedlé, svádí zápas s ďáblem, je svědkem zázraků a divákem apokalyptických vizí v tradici apokryfní literatury. Patos náboženské legendy však na mnoha místech ustupuje důvěrnému a naléhavému tónu otřesného lidského svědectví, knihy smolné mučedníka za svatou věc, trýzněného poznáním světské marnosti i vědomím vlastní nicoty a hříšnosti. Nad chmurnou životní zkušenost, líčenou někdy s naturalistickými detaily a trpkým humorem, vzápětí Avvakuma pozdvihuje víra, že člověk je schopen umrtvit v sobě blud pomíjejícího světa a povznést se k čistému ideálu. Takto mysli a cítí výjimečný člověk svého věku v díle, které se stalo nejpozoruhodnější ruskou literární památkou 17. století.