Divinum illud munus

Encyklika papeže Lva XIII. o působení Ducha svatého v církvi a v jednotlivých duších. Encyklika Lva XIII. Divinum illud munus vydaná v r. 1897 se stala významným podnětem k rozvoji pneumatologie ve 20. století. Po více než 400 letech představuje první rozsáhlý dokument západního magisteria o Duchu svatém. Dodnes se na něj odkazují pojednání věnovaná tomuto tématu, encykliku Jana Pavla II. Dominum et vivificantem nevyjímaje. Zatímco encyklika Dominum et vivificantem vychází z janovské teologie a pohybuje se výlučně v oblasti ekonomie spásy, Divinum illud munus vychází z tajemství Trojice a teprve na tomto základě rozvíjí učení o působení Ducha svatého v církvi a v duši křesťana, v duchu teologie sv. Pavla. Obě encykliky se tedy jak tematicky, tak svým pojetím vhodně doplňují.