Ve stínu smrti Čachtické paní

Román Ve stínu smrti čachtické paní zachycuje pohnuté osudy Anny Rosiny Listiusové, manželky Stanislava Thurza, který se později stal uherským palatinem. Tématicky navazuje na trilogii historických románů V podzemí Čachtického hradu (2001), Čachtická paní ve vězení a na svobodě (2002) a Čachtická paní před Božím soudem (2003), které vyvolaly mimořádný ohlas doma i v zahraničí. V této trilogii měl čtenář neopakovatelnou možnost sledovat životní drama Anny Rosiny Listiusové, paralelně se odvíjející na pozadí osudných let nenaplněného života Alžběty Báthoryové až po její uvěznění a přirozenou smrt. I když v předcházejících románech Andreje Štiavnického dominovala čachtická paní a její snaha zvrátit ortel doživotního trestu, dějiny plynou neúprosně dál. Proto autor románu Ve stínu smrti čachtické paní nezůstává napůl cesty a pod zorným úhlem historických souvislostí a dobových dokumentů zachytává pro něj příznačným způsobem završení životních peripetií Anny Rosiny Listiusové, šintavské bosorky. Život a historie se nezastavily 21. srpna 1614, když Alžběta Báthoryová zemřela přirozenou smrtí, jak zdůrazňuje autor. Čtenář se zejména v první části románu stává očitým svědkem zákulisních intrik mezi palatinem Thurzem a panovníkem Matyášem II., ale i smrti nejstarší dcery čachtické paní Anny a zakrátko i ostřihomského primase kardinála Forgáche. Ten se nejvíc zasloužil o zastavení krveprolévání, které páchala Alžběta Báthoryová prokazatelně od roku 1585 až po 29. prosinec 1610, kdy ji palatin Thurzo zatkl. I kontroverzní osobnost, jakou nesporně palatin Juraj Thurzo byl (porušoval trestní zákon už od zatčení Alžběty Báthoryové), odchází na věčnost ani ne dva roky po její smrti. A následují ho další klíčové postavy, s nimiž se čtenář setkal v trilogii o čachtické paní. Spisovatel Andrej Štiavnický (1963), autor úspěšných knih Milovat bez lásky a sexu (1996) a Evropan na křižovatce dějin a života (1998) se dvacet pět let intenzivně věnoval studiu archivních materiálů souvisejících s životem Alžběty Báthoryové, palatina Juraje Thurza a panovníků 16. a 17. století. Výsledky studia přetavil do rozsáhlého románového cyklu, ve kterém podává ucelený, širokospektrální obraz života nejvyšších společenských vrstev v období pozdního feudalismu. Originálním způsobem přímo vtáhne čtenáře do dramatického panoramatu pohnutých osudů zvrhlé Anny Rosiny Listiusové, obklopené věrnými čarodějnicemi na Šintavském hradě. Vykresluje její sadistické sklony, které se nezastaví ani před satanistickými orgiemi a rituálními vraždami. A nejen to. Mistrovským stylem před námi oživuje spletité osudy sedmihradského knížete Gábora Bethlena, vynikajícího stratéga a vévody Albrechta z Valdštejna, který byl jednou z klíčových postav třicetileté války, císaře Ferdinanda II., velkého kardinála Petra Pázmaňe a dalších.