Parameter
- 103 Seiten
- 4 Lesestunden
Mehr zum Buch
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.
Buchkauf
Přítomnost Boha v dějinách, Emil Fackenheim
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Gebraucht - Sehr gut
- Preis
- € 4,89
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Přítomnost Boha v dějinách
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Emil Fackenheim
- Verlag
- Oikoymenh
- Erscheinungsdatum
- 2013
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 103
- ISBN10
- 8072984810
- ISBN13
- 9788072984817
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Esoterik & Religion, Religiöse Themen, Philosophisches Thema, Religion, Philosophie, Christliche Themen, Christentum, Glaube, Juden, Gott, Judentum, Geschichte der Menschheit, Philosophie der Geschichte, Theodizee
- Erstveröffentlichung
- 1970
- Originaltitel
- Goďs Presence in History
- Beschreibung
- V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.