František Kaván: Symbolistní, dekadentní

Katalog k výstavě. Dokonce i znalcům a milovníkům umění může rané dílo malíře a básníka Františka Kavána (1866–1941), přinést určité překvapení. Národní galerie v Praze nyní prostřednictvím malé, ale objevné výstavy zpřístupňuje veřejnosti jeho obrazy, kresby a grafické listy, vzniklé během pouhých pěti let, mezi roky 1894 až 1899. Nově objevená Kavánova díla z druhé poloviny 90. let 19. století, které Národní galerie v Praze nedávno získala, v mnohém rozbíjejí tradiční představu o Kavánově tvorbě. Některé z těchto prací sice už byly k vidění na velkých výstavách a jsou reprodukovány v odborných publikacích (Dekadence, Sváry zření, Křičte ústa!), kde však vždy tvořily jen malý střípek z rozsáhlejší mozaiky, prezentující především období či tendenci, nikoliv dílo jediného autora. Pohromadě jsou nyní jako ucelený obraz jedné zajímavé a zároveň opomíjené vývojové etapy Kavánova díla vystaveny poprvé. Nutno dodat, že v mnohém mění léty zažitý obraz tvorby tohoto významného českého krajináře, žáka Julia Mařáka. Výstava František Kaván: Symbolistní, dekadentní znovu ukazuje, jak atraktivní je pro dnešní dobu téma českého umění kolem roku 1900. Výstava odkrývá dosud málo známé souvislosti spletitých kořenů z nichž se jen o několik let později začalo rodit české moderní umění. Poslední Kavánova výstava z 2011 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem sice důstojně připomněla 70. výročí malířova úmrtí, ale opírala se především o jeho známou tvorbu. Kavánova dekadentní díla ukazovala jen okrajově. Národní galerie v Praze naopak vyšla v případě současné výstavy ze zdůraznění méně známých aspektů Kavánovy tvorby. Umožnila jí to skutečnost, že se výstava opírá především o práce na papíře, které z technických důvodů nelze vystavovat dlouhodobě. Symbolistní a dekadentní krajiny Františka Kavána představují také mimořádně zajímavou spojnici mezi těmito tendencemi ve výtvarném umění a českou literaturou sklonku 19. století. František Kaván se stýkal s dekadentními literáty z okruhu Moderní revue. Byl mu blízký nejen Karel Hlaváček, ale také mnozí další tehdejší básníci. Sám ostatně psal verše a byl velmi osobitým překladatelem, zejména z ruštiny. Proto by právě vzájemný vliv literatury a výtvarného umění mohl být leitmotivem této komorní výstavy. Pro srovnání s Kavánovou tvorbou posledních pěti let 19. století jsou v Konírně paláce Kinských v střídmém, ale velmi pečlivém výběru vystavena obdobná díla Antonína Chittussiho, Karla Hlaváčka či Jaroslava Panušky. Kavánova dekadentní tvorba se tak znovu ocitla v relevantním kontextu, který návštěvníkovi umožňuje alespoň na okamžik se vcítit do zjitřené, ale neobyčejně inspirativní atmosféry přelomu 19. a 20. století, doby na prahu moderny. Připomenutí výročí sedmdesáti let od jeho smrti. Výstava 16.2. – 13. 5. 2012 výstavní prostor Konírna v paláci Kinských Počet exponátů cca 58 – kresby, grafické listy, obrazy + 3 vitríny – časopisy, fotografie, exponáty ze sbírek NG (Archiv, SDUS, SGK) a ze sbírek PNP, VČG Pardubice, KM KRNAP Jilemnice, GHMP a soukromých sběratelů Autorka a kurátorka: SGK NG – Zuzana Novotná Grafické řešení výstavy a publikace – ak. mal. Tomáš Coufal Doprovodný program: LO SUDS NG – Monika Sybolová