Josef Žemlička Bücher

Politické, společenské, ekonomické i kulturní poměry na našem území od 10. do 12. století.

Box obsahuje:(1) "Slovanské osídlení Českých zemí a Velkomoravská říše" - Jiří Sláma, Vladimír Vavřínek (2) "Český stát v 10.-12. století" - Rostislav Nový; (3) "Vzestup Čech mezi evropské mocnosti" - Josef Žemlička (4) "České země za posledních Přemyslovců (1253 - 1310)" - Josef Žemlička;

Politické, společenské, ekonomické i kulturní poměry na našem území od 10. do 12. století.

Náš přední odborník na dějiny přemyslovské epochy se ve své nejnovější monografii zabývá vládou a diskutabilní osobností pátého českého krále, jehož životní příběhy připomínají svými vrcholy a pády osudovou houpačku. Nemilovaný mladší syn krále Václava I. nejprve neblaze proslul neúspěšnou vzpourou proti otci, aby vzápětí nerovným sňatkem získal to, oč neúspěšně usilovaly generace jeho předchůdců: získal rakouské dědictví a podstatně rozšířil tradiční českomoravské jádro přemyslovské moci. První dvacetiletí jeho vlády bylo svědkem nebývalého vzestupu českého státu, jenž se v době úpadku císařské moci stal hlavní středoevropskou mocností. Ostatně to nejlépe vyjadřuje jeho přízvisko „král železný a zlatý“.

Okolo roku 1000 postihla vznikající český stát krize, ohrožující jeho bytostnou podstatu. Jaké alternativy dalšího vývoje se přemyslovským vládcům nabízely, jak se dokázaly Čechy a Morava zabudovat do politického systému tehdejší Evropy, popisuje toto rozsáhlé dílo. Královské tituly Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. byly symbolickými mezníky tohoto vývoje, poznamenaného nejen slavnými bitvami, ale i krutými bratrovražednými boji.

Als sich Luise und Lotte im Landschulheim begegnen, trauen sie ihren Augen kaum – wie ein Ei dem anderen gleichen sie sich. Also müssen sie Zwillinge sein. Ein wagemutiger Plan erwächst in ihnen: die freche Luise reist als Lotte zur Mutter und die schüchterne Lotte zum Vater. Und bei allen Turbulenzen dürfen sie ihr erklärtes Ziel nicht aus den Augen verlieren: Ihre Eltern müssen wieder heiraten! Das doppelte Meisterwerk: Erich Kästners Zwillinge erstmals als Comic, umgesetzt von Isabel Kreitz, einer der erfolgreichsten deutschen Comic-Zeichnerinnen und Gewinnerin des Deutschen Comic-Preises u. a.

Monografie se snaží podat celkový obraz dramatického přerodu raně středověkého knížectví v plně centralizovanou monarchii vrcholného středověku, k němuž došlo za vlády Přemysla Otakara I. v první třetině 13. stol.. Autor se neomezuje pouze na postavu panovníka, i když neopomíjí ani jeho osobní život, provázený neustálými spory kolem dvou manželství. Snaží se o maximálně komplexní obraz doby, a to nejen v českém, nýbrž i v širším evropském kontextu, a mimo Přemyslova státnického díla, líčí i hospodářské a sociální proměny tehdejší české společnosti.

Kolektiv více než třiceti domácích a zahraničních autorů nabízí pohled na benediktinství jako na jev, který již téměř půldruhého tisíciletí spolupůsobí v dějinách Evropy a jehož stopy jsou dobře čitelné v její vzdělanosti a kultuře. Úvodní kapitoly knihy vytváří svým zaměřením na mnišství v rodící se středověké Evropě obecný rámec tématu. Na něj navazuje soubor studií o křesťanství a působení benediktinů v nově vznikajících státech střední Evropy a o jejich kontaktech se západoevropským mnišstvím. Součástí svazku je také „Monasticon“, katalog vybraných benediktinských klášterů.

První modernizace našich dějin za králů Přemysla Otakara I. a Václava I. přetvořila přemyslovské Čechy ve vzorové středoevropské království, jehož váhu znásobovaly rozmach měst, zakládání nových vesnic, odkrývání stříbrných nalezišť a posílení centrální moci. Vznikala pozemková šlechta, osamostatnila se církev a zmizel do té doby etnicky jednotný ráz českých zemí.

Podtitul: Poslední rozmach Přemyslovců (1278-1301) Václav II. mohl být považován za úspěšného vládce. Na podzim 1300 se nechal ve Hnězdně korunovat polský králem a příštího roku vyjednal pro syna korunu uherskou. Byl to fenomenální úspěch, anebo si tím vydláždil cestu k problémům, které lemovaly konec jeho panování? Protože okolní svět ani „národní“ opozice v Polsku a Uhrách se nechtěly smířit s takovým vychýlením mocenské rovnováhy. A co tomu předcházelo? Měl Václav tak zdatné rádce a diplomaty, či tomu napomohl šťastný souběh okolností? Jakou roli v tom sehrálo stříbro českých hor, o němž se v cizině bájilo? Jen všestranný rozbor může dát odpověď na tyto i další otázky.