Ilustrované české dějiny 2. Ilustrated Czech History 2
- 96 Seiten
- 4 Lesestunden
Politické, společenské, ekonomické i kulturní poměry na našem území od 10. do 12. století.
Josef Žemlička (* 1. Dezember 1946 in Slaný) ist ein tschechischer Historiker und Universitätsprofessor. Schwerpunkt seines Schaffens ist die Geschichte des Mittelalters.






Politické, společenské, ekonomické i kulturní poměry na našem území od 10. do 12. století.
Box obsahuje:(1) "Slovanské osídlení Českých zemí a Velkomoravská říše" - Jiří Sláma, Vladimír Vavřínek (2) "Český stát v 10.-12. století" - Rostislav Nový; (3) "Vzestup Čech mezi evropské mocnosti" - Josef Žemlička (4) "České země za posledních Přemyslovců (1253 - 1310)" - Josef Žemlička;
Politické, společenské, ekonomické i kulturní poměry na našem území od 10. do 12. století.
Osobnost a mocenský vzestup „Krále železného a zlatého“ Přemysla Otakara II, stejně jako rychlý a náhlý pád tohoto autoritativního Přemyslovce, jeho příčiny a důsledky, jsou námětem úvodního dílu tetralogie Josefa Žemličky. Ta ve svazcích Přemysl Otakar II., Království v pohybu, Do tří korun a Konec Přemyslovců obsáhla české dějiny druhé poloviny 13. století poznamenané dvojí velmocenskou kampaní posledních Přemyslovců a s tragickým vyústěním do olomoucké vraždy v srpnu 1306. Ta znamenala definitivní konec přemyslovské epochy.
Okolo roku 1000 postihla vznikající český stát krize, ohrožující jeho bytostnou podstatu. Jaké alternativy dalšího vývoje se přemyslovským vládcům nabízely, jak se dokázaly Čechy a Morava zabudovat do politického systému tehdejší Evropy, popisuje toto rozsáhlé dílo. Královské tituly Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. byly symbolickými mezníky tohoto vývoje, poznamenaného nejen slavnými bitvami, ale i krutými bratrovražednými boji.
Als sich Luise und Lotte im Landschulheim begegnen, trauen sie ihren Augen kaum – wie ein Ei dem anderen gleichen sie sich. Also müssen sie Zwillinge sein. Ein wagemutiger Plan erwächst in ihnen: die freche Luise reist als Lotte zur Mutter und die schüchterne Lotte zum Vater. Und bei allen Turbulenzen dürfen sie ihr erklärtes Ziel nicht aus den Augen verlieren: Ihre Eltern müssen wieder heiraten! Das doppelte Meisterwerk: Erich Kästners Zwillinge erstmals als Comic, umgesetzt von Isabel Kreitz, einer der erfolgreichsten deutschen Comic-Zeichnerinnen und Gewinnerin des Deutschen Comic-Preises u. a.
Monografie se snaží podat celkový obraz dramatického přerodu raně středověkého knížectví v plně centralizovanou monarchii vrcholného středověku, k němuž došlo za vlády Přemysla Otakara I. v první třetině 13. stol.. Autor se neomezuje pouze na postavu panovníka, i když neopomíjí ani jeho osobní život, provázený neustálými spory kolem dvou manželství. Snaží se o maximálně komplexní obraz doby, a to nejen v českém, nýbrž i v širším evropském kontextu, a mimo Přemyslova státnického díla, líčí i hospodářské a sociální proměny tehdejší české společnosti.
Kolektiv více než třiceti domácích a zahraničních autorů nabízí pohled na benediktinství jako na jev, který již téměř půldruhého tisíciletí spolupůsobí v dějinách Evropy a jehož stopy jsou dobře čitelné v její vzdělanosti a kultuře. Úvodní kapitoly knihy vytváří svým zaměřením na mnišství v rodící se středověké Evropě obecný rámec tématu. Na něj navazuje soubor studií o křesťanství a působení benediktinů v nově vznikajících státech střední Evropy a o jejich kontaktech se západoevropským mnišstvím. Součástí svazku je také „Monasticon“, katalog vybraných benediktinských klášterů.
První modernizace našich dějin za králů Přemysla Otakara I. a Václava I. přetvořila přemyslovské Čechy ve vzorové středoevropské království, jehož váhu znásobovaly rozmach měst, zakládání nových vesnic, odkrývání stříbrných nalezišť a posílení centrální moci. Vznikala pozemková šlechta, osamostatnila se církev a zmizel do té doby etnicky jednotný ráz českých zemí.
Podtitul: Poslední rozmach Přemyslovců (1278-1301) Václav II. mohl být považován za úspěšného vládce. Na podzim 1300 se nechal ve Hnězdně korunovat polský králem a příštího roku vyjednal pro syna korunu uherskou. Byl to fenomenální úspěch, anebo si tím vydláždil cestu k problémům, které lemovaly konec jeho panování? Protože okolní svět ani „národní“ opozice v Polsku a Uhrách se nechtěly smířit s takovým vychýlením mocenské rovnováhy. A co tomu předcházelo? Měl Václav tak zdatné rádce a diplomaty, či tomu napomohl šťastný souběh okolností? Jakou roli v tom sehrálo stříbro českých hor, o němž se v cizině bájilo? Jen všestranný rozbor může dát odpověď na tyto i další otázky.