Štrbáňová Soňa Bücher

Na naší planetě nežijeme sami. Dělíme se o ni s miliardami živočichů: se savci, plazy, ptáky, rybami, hmyzem. Každý ze živočichů včetně člověka potřebuje k tomu, aby přežil, vyhovující životní podmínky. Jiné potřebuje slon, jiné třeba krokodýl. Svět zvířat vás zavede mezi nejrůznější živočichy. Prozradí vám, jaká zvířata žijí na naší planetě a kde byste je mohli vidět. Upozorní i na to, že mnohá jsou přísně chráněná, jiná už třeba žijí jen v zoo, některá se za pomoci člověka daří znovu vracet do přírody. Svět zvířat je lákavé, poučné a napínavé čtení pro všechny, kdo mají rádi přírodu. - Kniha nabízí široce pojatý přehled živočichů od bezobratlých až po savce. - Více něž 700 pozoruhodných barevných fotografií. - Souhrn známých i nevšedních poznatků ze světa zvířat.

Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.

Dílo přináší třicet portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti 20. století v pěti svazcích a na pěti DVD nosičích. Výsledkem tříletého projektu, na němž spolupracovaly Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, je netradiční představení tvůrčího života vědců prostřednictvím audiovizuálního dokumentu a rozhovorů, které obohacují české intelektuální dějiny. Publikace zahrnuje osobnosti od filosofů po vědce přírodních věd, přičemž se zaměřuje na ty, kteří studovali v 50. letech a zahájili kariéru v 60. letech, reflektující proměny českého akademického prostředí a zkušenosti s vězněním a exilem. Obsahuje také portréty tří bývalých předsedů Akademie věd ČR a připomíná méně známá témata a postavy. Každý svazek se skládá ze šesti tematických kapitol. První svazek se zaměřuje na osobnosti humanitních a společenských věd, druhý na nežijící badatele ve společenských disciplínách, třetí na přírodovědce, čtvrtý na biologii a medicínu s důrazem na roli žen ve vědě, a pátý na techniku, matematiku a veřejnou angažovanost, včetně vlivu německojazyčné vědy v českých zemích.

V populárním výkladu, doplněném bohatým obrazovým materiálem, dává autorka nahlédnout do poznaných tajemství živé hmoty. Hovoří o projevech živé hmoty, o jejich základních stavebních kamenech i o dlouhé, dosud neukončenécestě poznávání jejích zákonů. Připomíná významné vědce,kteří obohatili naše znalosti o buňce a dědičnosti, seznamuje s teoriemi o vzniku života na Zemi apod.

Studie zkoumá rozvoj přírodních, technických a společenských věd v českých zemích v 19. století.

Třetí svazek se zaměřuje na významné osobnosti chemie. První kapitola se věnuje anorganickému chemikovi Bohuslavu Braunerovi (1855–1935), který přispěl k celosvětovému přijetí Mendělejevova periodického systému prvků. Otto Wichterle (1913–1998), představitel organické chemie, je vzpomínán svými žáky za jeho přípravu a aplikace moderních plastických hmot, jako jsou kontaktní čočky a implantáty. Dále se vypráví o Rudolfu Zahradníkovi (nar. 1928), fyzikálním a teoretickém chemikovi a bývalém předsedovi Akademie věd ČR, který sdílí své zkušenosti z badatelského života. Generační kontinuita pokračuje s Josefem Michlem (nar. 1939), jehož příspěvky v oblastech fyzikálně organické a kvantové chemie jsou významné, a který působí v USA a Praze. Michael Heyrovský (nar. 1932) vzpomíná na svého otce Jaroslava Heyrovského (1890–1967), laureáta Nobelovy ceny za chemii za objev polarografie. Poslední kapitola se věnuje Zdeňku Hermanovi (nar. 1934), který sdílí své zkušenosti z fyzikální chemie a hmotnostní spektrometrie, stejně jako svou vášeň pro umění.