Od Atlasu po jih. 157 fotografií Josefa Vágnera, 30 barevných kreseb Milana Hůrky, 136 kreseb Evy Haškové. Doplněno dobovými ilustracemi a mapami. 2. vydání.
Milan Hůrka Bücher
Dvanáct příběhů popisuje slavné atentáty počínaje Césarovou smrtí, vraždou sv. Václava a konče útokem na říšského protektora v Čechách.
Sbírka obsahuje povídky málo poučené současným stavem SF. Vesměs jde o konfrontaci lidí a mimozemského života, často s příchutí dänikenismu, ať již jde o povídku Plžové slunce popisující zkoumání záhadných fosilních otisků, o osud ztroskotaného létajícího talíře v triptychu Gricovy píšťaly, Peníze a Ztracenec či o pokusy ovlivnit vývoj lidstva v povídce Zavři oči a utíkej.
Hrdina příběhu je frekventant námořního učiliště, chlapec prožívá svůj vzdorovitý věk. Právě když dělá závěrečné zkoušky, na nichž záleží, zda se dostane na loď, objeví se jeho pravý otec....
Zdařilejší jsou spíše kratší povídky s výraznou pointou, jako Vůně nasbíraných hub – o robotu-vrahovi (časop. in: Kmen, 1983, č. 41) či Netradiční zboží (osudný výlet dvojice lidí z budoucnosti do válečného muzea), než delší příběhy, v nichž se autor pokouší o komplexnější morální a společenskou problematiku (Čekání na člověka). Povídka Jakou barvu má tráva pojednává o vynálezu mentálního kola, které přidává fyzickou sílu na úkor duševní, Stopa do budoucnosti je zajímavě vystavěný příběh zvažující možnost ovlivňování budoucnosti pomocí genetické paměti. V prózách Lubomíra Macháčka je znát zájem spíše o lidské hrdiny a jejich osudy než o SF rekvizity a jejich hodnoty spočívají na úrovni literární, mimožánrové. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction
