Kleidendes Unkraut
Fiese Pflanze... Mach's dir bequem und kuschel dich ein! Dieser Podcast wird durch Werbung finanziert. Infos und Angebote unserer Hier geht's zum Wikipedia-Artikel. Der Artikel wurde redaktionell ü CC BY-SA 4.0 LAKEY INSPIRED - Better CC BY-SA 3.0
Kniha Kopřiva. Plevel, který šatil zkoumá historický fenomén zpracování kopřivového vlákna a výrobu kopřivových textilií od pravěku až po 20. století, zaměřená především na kopřivu dvoudomou a její roli v materiální i duchovní kultuře. Vydání úzce souvisí s výstavou v Muzeu Novojičínska, která probíhala od 3. listopadu 2016 do 30. května 2017. Kniha detailně zachycuje roli kopřivového textilu v různých historických obdobích, od zvykoslovných a magických jevů po lidovou slovesnost a textilní produkci. Poskytuje ucelený přehled o zpracování kopřivového vlákna, s důrazem na středoevropský prostor, a reflektuje jeho využití v oděvnictví, pytlovině a krajce, přičemž se zaměřuje na souvislost s lidovou slovesností a magickými praktikami. Kniha také zmiňuje období první světové války, kdy byla kopřiva dvoudomá průmyslově zpracovávána v textilních továrnách v České republice. Informace se týkají především České republiky a Slovenska, ale reflektují i širší evropské poměry. Důležitou část tvoří popisy technologických postupů, vycházející z pramenné základny a rekonstrukcí Muzea Novojičínska. Samostatná kapitola se věnuje artefaktům z kopřivového vlákna, které se dochovaly v českých a slovenských muzeích. Autorka fotografií je Petra Vidomusová.
Publikace „Pilnikářství. Příběh řemesla, které na Vysočině přetrvalo do poloviny 20. století“ zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu prováděného Václavem Michaličkou. Autor se zaměřil nejen na historické okolnosti uplatnění této rukodělné výrobyv českém prostředí, ale také na přiblížení širších kulturních a sociálních souvislostí spojených s tradiční rukodělnou výrobou pilníků a rašplí. Mnohaletý výzkum mu umožnil přiblížit, nakolik tato specifická výroba ovlivnila život lokálního společenství i jednotlivých rodin pilnikářů. Publikace je svou koncepcí určena pro odbornou i laickou veřejnost (také s ohledem na význam pilnikářství pro lokální a regionální identitu důležitých výrobních středisek). Kniha oslovuje také zájemce o tradiční rukodělná odvětví a badatele v oblasti sociálních a hospodářských dějin. (https://munishop.muni.cz/obchod/knihy/pilnikarstvi-00003019396)
Podtitul Vyprávění o staré rukodělné výrobě v Beskydech. V rámcovém příběhu na motivy pohádek Janek putuje po světě a učí se různá valašská řemesla, i dnes už neznámá – např. hubkařství (výroba klobouků z chorošů).
Kniha se zaměřuje na kulturní fenomén neoficiální výroby v průmyslovém podniku ve druhé polovině 20. století, konkrétně na artefakty vznikající v automobilce Tatra. Cílem publikace je představit tyto předměty jako produkty soudobé lidové kultury, které byly vytvářeny neformálně a často nelegálně na pracovištích v Kopřivnici a Příboře. Kniha navazuje na výstavu uspořádanou v Muzeu Novojičínska, kde byly tyto artefakty prezentovány. Publikace zahrnuje nejen informace o výrobcích, ale také pohled na předměty prostřednictvím fotografií Petry Vidomusové, které zachycují detaily a perspektivy, jež běžně unikají pozornosti. Hlavním posláním textu a fotografií je upozornit na aspekty každodenní kultury a tvořivou lidskou práci, která přetrvala i v této době. Kniha zdůrazňuje, že tradiční lidová kultura a přístup průmyslových kutilů, kteří kombinují rukodělné a strojové technologie, mají velký kulturní potenciál. Publikace se snaží přispět k poznání fenoménu neoficiální výroby v průmyslovém prostředí a světa jejich tvůrců, kteří formují naši současnost. Text napsal PhDr. Václav Michalička, Ph.D., a fotografie pořídila Petra Vidomusová. Kniha byla podpořena Ministerstvem kultury ČR.
Publikace Spolku Koliba prezentující kulturu předků z karpatské oblasti, zaměřuje se na rekonstrukce některých tradičních výrob v beskydských lesích. V této brožuře představuje pálení dřevěného uhlí, výrobu salajky a popelových škvarků.
Tradiční řemenářství a zaniklá rukodělná výroba bičů na moravskoslezském pomezí
Sborník příspěvků z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v roce 2009 v Hodoníně. 31 referátů shrnuje výsledky výzkumů přednesených v následujících okruzích: Tělo jako objekt rituálních úkonů, Symbolika těla a jeho součásti, Péče a tělo, Tělo ve folkloru, Tělo a duše, Tělo ve výtvarném umění.
Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy. Úvodní stať se věnuje historii a sociálním souvislostem tradiční rukodělné výroby na Valašsku a Těšínsku i jejím proměnám v průběhu 19. a 20. století. Druhý oddíl přibližuje vzpomínky pamětníků a dalším autentické záznamy,které jsou svým obsahem spjaty s řemesly a domáckou výrobou na východní Moravě a Těšínsku. Publikaci uzavírají medailony a prezentace aktivit řemeslníků oceněných titulem Nositel tradice lidových řemesel.
Populárně-naučná kniha je určena především široké čtenářské obci, jíž by měla prostřednictvím historického obrazového materiálu nepatrně otevřít pomyslné dveře do časů minulých, kdy lidé byli odkázáni na dovednost svých rukou. Při její tvorbě byly využity jedinečné dobové snímky zachycující rozličné tradiční rukodělné činnosti moravsko-slovenského pomezí. Prostřednictvím historických dobových fotografií se autoři snaží představit alespoň část ze životní reality sklonku 19. a prvních desetiletí 20. století – doby, kdy modernizační trendy začaly také v horských lokalitách moravsko-slovenského pomezí stále intenzivněji vytlačovat prvky tradiční kultury a kdy produkty rukodělné výroby bývaly pozvolna nahrazovány dílensky a továrně vyráběnými předměty.
