Palaeobatrachidae are an extinct family of frogs whose earliest members are recorded from the Middle Eocene (Geiseltal, Messel), almost 50 million years ago, although there are indications that they appeared as early as before Cretaceous mass extinction and survived almost to our times. Their last survivors are recorded from the Middle Pleistocene, less than 0.5 million years ago, such that they were contemporaries of Neanderthal man. Their last fossil evidence is from the regions that were adjacent to the Pleistocene continental glacier. Like today's pipid frogs (e.g. Xenopus), they were obligate water dwellers, not able to make long excursions onto dry land. Without exaggerating, they literally died out frozen in their ponds. Permanent life in water has a uniforming effect. This is why they all looked similar to one another, which is a source of difficulty for taxonomists. On the other hand, one cannot overlook features they have in common with pipids, restricted to the southern hemisphere. Palaeobatrachus and Xenopus are undoubtedly related, but when and why ancestors of Palaeobatrachus immigrated to the western part of northern Eurasia but not to its eastern part and not to North America remains a puzzling question. Thus, being acquainted with Palaeobatrachus means to be invited on an excursion not only into comparative anatomy, but also into paleogeography and many other fields of palaeontology. Last but not least, Palaeobatrachus was the first fossil frog scientifically described, as early as in 1831. Since that time, many excavation sites from which original material came have ceased to exist; thus there is no possibility that further material will be recovered. What is now deposited in scientific collections is the unique and limited source of data for future comparative studies. This is one of the main reasons why this rich illustrated review has appeared
Zbyněk Roček Bücher







Skameneliny
- 287 Seiten
- 11 Lesestunden
562 farebných fotografií - 197 kresieb - charakteristika a určovacie znaky - metódy zberu a preparácie - register slovenských a latinských mien
Historie obratlovců. Evoluce, fylogeneze, systém
- 512 Seiten
- 18 Lesestunden
Kniha je přehledem současných znalostí o tom, jak se během více než půl miliardy let existence jedné z nejdůležitejších skupin živočichů postupně utvářela jejich dnešní podoba, především tělesná stavba, a jak děje probíhající v minulosti vedly k diverzitě dnešní fauny. Text doprovází 780 kreseb, které rekonstruují podobu vymřelých zvířat nebo zachycují stav, v jakém se zachovala.... celý text
Zdeněk V. Špinar
- 20 Seiten
- 1 Lesestunde
První encyklopedie zvířat
- 160 Seiten
- 6 Lesestunden
zajímavá knížka s nádhernými fotografiemi a užitečnými informacemi pro všechny, kdo se zajímá o zvířata Pět částí knihy je zaměřeno na pět velkých skupin živočichů. Vynikající fotografie zachycují převážně zvířata v akci. Srozumitelné texty, kvízové otázky a systém odkazů umožňují poučit se o zvířatech zábavnou formou a podporují u dětí zvídavost a samostatné vyhledávání informací.
In diesem bunten Bildatlas entdecken Kinder Seite für Seite, wie Dinosaurier rund um den Globus lebten, warum die Giganten ausstarben und woher man das alles wissen kann. Knifflige Quizfragen, Infokästen und zahlreiche Länderkarten vertiefen das Gelesene und bieten unterhaltsame, kindgerechte Wissensvermittlung. Eine spannende Entdeckungsreise zu den beeindruckenden Urzeitriesen - DAS Nachschlagewerk für kleine Dino-Fans. Ab 8 Jahren.
V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století. Na pozadí historických událostí jsou zde představeny nejvýznamnější objevy a osobnosti, které přispěly k rozšíření znalostí o zvířatech. Kniha není jen encyklopedickým souhrnem životopisů těchto osobností, ale jde v ní především o zařazení jejích protagonistů do kontextu doby, o objasnění vztahů mezi jednotlivými zástupci v různých oblastech bádání a o pochopení různých přístupů k řešení problémů a objevování nových poznatků. Kniha by měla sloužit jako příručka pro učitele a studenty přírodovědných oborů i při studiu dějin vědeckého bádání, ale měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kdo se zajímají o přírodu.
Wie kann eine 1842 ausgestellte Quittung über den Kauf von Bier und Wurst die Herkunft einer ausgestorbenen Antilopenart belegen? Anhand solcher überraschender Fragen, deren Antworten sich spannend wie Detektivgeschichten lesen, erläutert Gould, der große naturwissenschaftliche Essayist, seine Theorien, ohne seine großen Themen - Zeit, Geschichte, Evolution - aus den Augen zu verlieren. „einfallsreich, witzig und wortgewaltig“ Michael Hampe, Neue Zürcher Zeitung
V poslední době se nashromáždilo velké množství poznatků nejen z oblasti paleozoologie, ale i zoologie recentních obratlovců, embryologie, fyziologie, paleozoogeografie a dalších vědních disciplín, které studují obratlovce. Tyto deskriptivní a mnohdy na první pohled jen mlhavě související údaje je třeba interpretovat v časové perspektivě. I nespecialista si musí neustále uvědomovat, že současná různorodost obratlovců je výsledkem dlouhodobého vývoje a že ji nelze studovat bez znalostí minulosti, o které nám podává přímé svědectví paleontologie. Bylo by však nesprávné přeceňovat význam paleontologie; v mnoha směrech musí být její informace doplňovány údaji, získanými studiem recentních organismů. Jen ze vzájemné kooperace může vzniknout souhrnný, i když v dnešní době ještě zdaleka ne ucelený obraz procesů, změn a trendů, které se uplatňovaly během historického vývoje obratlovců. Kniha Evoluce obratlovců byla psána ve snaze poskytnout tento syntetický pohled na problematiku evoluce. Navozuje představu, že žádný ze znaků či rysů obratlovců není stabilní, ale že všechny podléhají rychlejším nebo pomalejším změnám. Tato představa je důležitá nejen pro odborníky, kteří se zabývají systematickým tříděním obratlovců, neboť přirozený systém je vždy jen vyjádřením vztahů a souvislostí konstituovaných uplynulým vývojem, ale i pro všechny, kteří chtějí porozumět anatomii, morfologii a dalším stránkám existence obratlovců.