Zdeněk Pešat Bücher

Kniha představuje našeho předního literárního historika jako vědce trojího zaměření: jako teoretika, který se ve svých statích snaží postihnout dynamiku vývojového procesu novodobé české literatury a zabývá se teoretickými otázkami interpratace literárního díla, jako literárního historika, který ve velkých studiích shrnuje poznatky o novodobých českých literárních směrech a skupinách (poetismus, Skupina 42, Skupina Ra) a jako literárního kritika neobyčejné citlivosti, který pečlivě váží slova, takže kritika je mu vždy prostorem k poznání a pečlivému zhodnocení daného díla, nikoli místem pro nepodložené odsudky. Knihu doplňuje úplná bibliografie Pešatova díla.

Skupina 42 byla v letech 1942–1948 významným seskupením mladých výtvarníků a literátů, které zásadně ovlivnilo české umění. Tvořilo ji sedm malířů, sochař, fotograf, pět básníků a dva teoretici. Členové vycházeli z tradice moderní meziválečné tvorby a ve svých dílech se zaměřovali na existenciální mytologii každodenního života městského člověka. Antologie je rozdělena do pěti oddílů. První oddíl představuje členy prostřednictvím básnických portrétů a ukázek jejich děl. Druhý oddíl se věnuje aktivitám budoucích členů v letech 1928-1942. Třetí oddíl se zaměřuje na vznik Skupiny 42 a její činnost během války. Čtvrtý oddíl přináší ukázky děl českých a zahraničních autorů, kteří inspirovali členy skupiny, včetně překladatelské činnosti. Pátý oddíl, nejobsáhlejší, obsahuje ukázky z tvorby po roce 1945, tedy z nejplodnějších let. Následují dvě stati o Skupině 42 a Medailony s životopisnými daty a bibliografií členů. Publikaci doprovází 70 černobílých vyobrazení.

Antologie, která chce představit poetismus jako vyhraněný, časově vymezený umělecký směr. Přináší stati, manifesty a zejména ukázky poetistické tvorby jeho předních představitelů, jako např. V. Nezvala, K. Teiga, J. Seiferta, K.Biebla, také V. Závady a F. Halase. První oddíl je věnovánpředhistorii poetismu, ve druhém je zachycen zrod poetismu a konstruktivismu, třetí soustřeďuje práce z doby rozmachu poetismu, čtvrtý podává obraz celé šíře vlivu poetismu, pátý je věnován klasickým realizacím v podobě velkých poém, šestý představuje závěrečnou etapu. Knihu doplňují četná vyobrazení.

Slovník rozborů básnických knih. Díla české poezie od obrození do roku 1945.

Monografie s dokumentárními fotografiemi o životě a díle významného českého básníka a novináře 20. století.

Jirásek nás v této selance seznamuje s maloměstskou Litomyšlí let 1847 a 1848, zvl. pak s jejími filosofy, ne s těmi, „kteří pravdu každé věci znají“, ale s těmi jimž „bujná krev v mladém těle kolovala, kteří zpívali, dychtili a milovali, s nimiž dívky, jinak bradatých učených filosofů nic si nevážící, rády se bavily, ba je milovaly“. Novela se dělí na dvě části, ve dvě revoluce: první o majales, květnovou slavnost, kterou studenti přes přísný zákazhradecké konsistoře přece v Nedošínském háji uskutečnili, a druhou, historickou, o politickou svobodu r. 1848. J. psychologicky věrně zachycuje, jak působil revoluční rok na jednotlivé hrdiny, mužného vlastence Vavřenu, dobrosrdečného šprýmaře Frýborta, tragického Špínu, který padl v Praze na barikádách, zamilovaná děvčata, „matku studentů“, starou pannu slečnu Elis, ale také na místní němčící honoraci, representovanou nejvýrazněji omezenýmbyrokratem, panem aktuárem Roubínkem, majetníkem obrazu Herodesa, jenž se z pomyšlení na konstituci až k smrti rozstonal. „Fil. hist. je tak mladistvě svěží nejen proto, že jedná o studentech, ale i proto, že duch těchtostudentů ovládá všechno, i samého autora: a dále, že duch těchto studentů jest opravdu mladý, že věští příchod nové, lepší, svobodnější generace a tím i nového, lepšího života.“ (Podle Zd. Nejedlého.)

Soubor literárně hist. studií je věnován dílu nejvýzn. básnických osobností do 1. pol. 20. století.