Zdeněk Pešat Bücher

Kniha představuje našeho předního literárního historika jako vědce trojího zaměření: jako teoretika, který se ve svých statích snaží postihnout dynamiku vývojového procesu novodobé české literatury a zabývá se teoretickými otázkami interpratace literárního díla, jako literárního historika, který ve velkých studiích shrnuje poznatky o novodobých českých literárních směrech a skupinách (poetismus, Skupina 42, Skupina Ra) a jako literárního kritika neobyčejné citlivosti, který pečlivě váží slova, takže kritika je mu vždy prostorem k poznání a pečlivému zhodnocení daného díla, nikoli místem pro nepodložené odsudky. Knihu doplňuje úplná bibliografie Pešatova díla.

Skupina 42 byla v letech 1942–1948 významným seskupením mladých výtvarníků a literátů, které zásadně ovlivnilo české umění. Tvořilo ji sedm malířů, sochař, fotograf, pět básníků a dva teoretici. Členové vycházeli z tradice moderní meziválečné tvorby a ve svých dílech se zaměřovali na existenciální mytologii každodenního života městského člověka. Antologie je rozdělena do pěti oddílů. První oddíl představuje členy prostřednictvím básnických portrétů a ukázek jejich děl. Druhý oddíl se věnuje aktivitám budoucích členů v letech 1928-1942. Třetí oddíl se zaměřuje na vznik Skupiny 42 a její činnost během války. Čtvrtý oddíl přináší ukázky děl českých a zahraničních autorů, kteří inspirovali členy skupiny, včetně překladatelské činnosti. Pátý oddíl, nejobsáhlejší, obsahuje ukázky z tvorby po roce 1945, tedy z nejplodnějších let. Následují dvě stati o Skupině 42 a Medailony s životopisnými daty a bibliografií členů. Publikaci doprovází 70 černobílých vyobrazení.

Antologie, která chce představit poetismus jako vyhraněný, časově vymezený umělecký směr. Přináší stati, manifesty a zejména ukázky poetistické tvorby jeho předních představitelů, jako např. V. Nezvala, K. Teiga, J. Seiferta, K.Biebla, také V. Závady a F. Halase. První oddíl je věnovánpředhistorii poetismu, ve druhém je zachycen zrod poetismu a konstruktivismu, třetí soustřeďuje práce z doby rozmachu poetismu, čtvrtý podává obraz celé šíře vlivu poetismu, pátý je věnován klasickým realizacím v podobě velkých poém, šestý představuje závěrečnou etapu. Knihu doplňují četná vyobrazení.

Slovník rozborů básnických knih. Díla české poezie od obrození do roku 1945.

Monografie s dokumentárními fotografiemi o životě a díle významného českého básníka a novináře 20. století.

Děj se odehrává těsně po první světové válce na zbytkovém statku se zámečkem Kratochvíle. Mezi novodobou agrární smetánku tu přijíždí ruský emigrant Megalrogov, který v prostředí poválečných zbohatlíků vystupuje v roli moderního barona Prášila. Základní téma příběhu, svár starého a nového světa, posloužilo nejen jako živná půda pro vznik nejrůznějších komických situací, ale - a především - jako příležitost pro ověření Vančurova jazykového a vypravěčského mistrovství. Není proto divu, že také tato, s jasným tvůrčím sebevědomím psaná próza se roku 1989 stala Jiřímu Menzelovi námětem pro filmové zpracování.

Kniha odehrávající se nejen mezi studenty filosofie v době Majálesu. Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost Majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...

Soubor literárně hist. studií je věnován dílu nejvýzn. básnických osobností do 1. pol. 20. století.