Karel Havlíček Borovský Bücher

„Každý, kdo bude chtít po desetiletích vědět, jak myslili, jak cítili mladí lidé čeští, intelektuálové čeští krátce po světové válce, jak trpěli jistými divadly sociálních křivd a útisků, obrátí se na takovéhle básně a nalezne odpověď na svou otázku.“ (F.X. Šalda) Obsahuje: Hudba na náměstí – Korálový náhrdelník – Den a noc – Návrat ztraceného syna – Drobné básně

Výbor z díla K. H. Borovského zpracoval Jaromír Bělič, na ilustracích se podíleli Adolf Hoffmeister, Ota Janeček, Antonín Pelc, Zdeněk Seydl a Jiří Trnka. Kniha obsahuje: Epigramy Tyrolské elegie Král Lávra Křest svatého Vladimíra Smíšené básně Z překladů

Kniha obsahuje: "Křest sv. Vladimíra", "Tyrolské elegie", "Král Lávra", "Epigramy" Obálka a grafická úprava podle 1. vydání z r. 1946. Doslov Věra Brožová.

Karel Havlíček Borovský je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a uprostřed 19. století nejvýznamnějším autorem časových epigramů. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně.

Třetí z plánovaných šesti svazků první kompletní kritické edice korespondence Karla Havlíčka (1821–1856) obsahuje dopisy z období, v němž se Havlíček stal redaktorem Pražských novin a České včely, a tedy i veřejně činnou a veřejně známou osobou. Vedle soukromé korespondence tak zahrnuje i korespondenci redakční; v závěru období se jednou z tematických dominant stává i Havlíčkovo zapojení do organizace veřejných sbírek na vybudování první české průmyslové školy v Praze. V osobní rovině jsou prvořadou složkou svazku listy mapující vývoj Havlíčkova vztahu se snoubenkou Františkou Weidenhoffrovou až do jeho ukončení. Knihu otevírá studie, jež nově interpretuje průběh tohoto vztahu; druhý z úvodních textů shrnuje počátky Havlíčkova novinářského působení a podíl Pražských novin na organizaci sbírek na českou průmyslovou školu. Stejně jako předchozí dva díly obsahuje i tento svazek vedle dopisů a úvodních studií i vysvětlivky, rozsáhlou ediční poznámku, kalendárium Havlíčkova života a díla, obrazovou přílohu a jmenný rejstřík.

Rozsáhlý výbor z tvorby Karla Havlíčka Borovského, obsahuje části: Křest svatého Vladimíra, Král Lávra, Tyrolské elegie, Smíšené básně, Epigramy, Obrazy z Rus. Uspořádal Jaroslav Závada

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842, tedy do doby Havlíčkova odjezdu do Ruska. Budoucí autor Tyrolských elegií a Křtu svatého Vladimíra v nich vystupuje jako sebevědomý student, který promýšlí své budoucí povolání s cílevědomou snahou o službu národu. Jádro svazku tvoří Havlíčkovy listy rodičům, především z pražských filozofických a teologických studií, v menší míře je zastoupena korespondence se spolužáky a s úřady. Z větší části byly tyto rané dopisy psány německy: v edici jsou zařazeny v novém překladu do češtiny pořízeném pro účely této edice, nicméně i originál je k dispozici v poznámkovém aparátě. Svazek otevírají úvodní studie o historii vydávání Havlíčkovy korespondence, o způsobu překládání německy psaných dopisů a o Havlíčkově mládí. Dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou.

Výbor z tvorby největšího satirika české poezie. Vychází ke 150. výročí básníkova úmrtí.

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou.

Kniha obsahuje jak větší básnické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra, tak další kratší verše. Vedle Epigramů se zde objeví i básně milostné a několik překladových básní a mnoho další veršů z jiných souborů.

Publikace byla vydána u příležitosti 100. narozenin autora. Epigramy jsou publikovány jako rukopisné faksimilie autora, i s jeho poznámkami i opravami. Bibliografický doslov Dr.A. Dolenský

Obsahuje: Epigramy, Politické satiry a písně, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, O posledních věcech člověka. Doslov – Alexandr Stich, Život a dílo Karla Havlíčka Borovského – Jiří Korejčík.

Karel Havlíček Borovský: Duch Národních Novin - spis obsahující úvodní články z Národních Novin roků 1848, 1849 a 1850.

Titul obsahuje Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, Epigramy.

Výbor přináší celý soubor epigramů v Havlíčkově uspořádání z r. 1843-1845 (doplněný o některé jeho epigramy další), Obrazy z Rus (bez první a poslední nedokončené části), písně s aktuálními politickými náměty a tři vrcholné skladby, Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. Průběžná studie osvětluje Havlíčkovo dětství a mládí, jeho pobyt v Moskvě, jeho životní osudy po návratu z Ruska, pobyt v Brixenu, návrat do Prahy a smrt. Uspořádala, průvodní text a vysvětlivky napsala Věra Kronusová ; doslov Milena Beránková.

Karel Havlíček Borovský ve skladbě Křest svatého Vladimíra zaútočil na tehdejší společenské i politické poměry v rakousko-uherském mocnářství. Na jedné straně autor zesměšňoval církevní dogmatiku, na druhé si všímal despotismu Bachova režimu, který ovšem popisoval s groteskní nadsázkou. Za námět mu pak posloužila „legenda z historie ruské“, podle níž kyjevský kníže Vladimír odmítl pohanské rituály, jež jsou v básni reprezentovány bohem Perunem – a přiklonil se ke křesťanskému vyznání. Zápletka Havlíčkovy satiry je jednoduchá: Vladimír požádá Peruna jako představitele nebeského hromobití, aby na jeho svátek spustil „kanonádu“. Perun však nechce toto přání Vladimirovi splnit, a proto ho kníže pošle před vojenský soud, jímž je odsouzen k potupné smrti utopením v Dněpru. Po jeho smrti se Rusko promění v zemi bez náboženství a záležitost dojde tak daleko, že je na nového božího zástupce vypsán konkurs, jenž se však mění v pustou frašku… S původními ilustracemi E. Lišky. K vydání upravil a úvodem opatřil dr. František Šimek.

Tato satirická veršovaná skladba s podtitulem „Legenda z historie ruské“ vznikla spolu s Tyrolskými elegiemi a Králem Lávrou za Havlíčkova vyhnanství v tyrolském Brixenu. Inspirací byla autorovi historická událost z carského Ruska, kdy car Vladimír zavrhl pohanského boha Peruna a přijal křesťanství. V Havlíčkově díle dostává Perun lidskou podobu a hlavní zápletku tvoří konflikt mezi ním a carem Vladimírem. Opět se zde setkáme s typickým Havlíčkovým satirickým humorem, jehož prostřednictvím vyjadřuje kritiku absolutismu i církve. Využívá lidový jazyk a nebrání se ani vulgarismům. Skladba se pro svůj aktuální námět a humorné pojetí stala krátce po svém vzniku velmi oblíbenou mezi lidmi.

Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín ačeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (zdroj: palmknihy.cz)

Korespondence Karel Havlíček Borovský – Michal Šanda. Ze rtěnky se místo karmínově červeného válečku vysoukala včela. V zrcadle se zmnožila v roj a roj se usadil v komodě. Za česno slouží mosazné úchytky ve tvaru lvích hlav; včelám se v hřívách lvů dobře přistává. Medové plásty si zbudovaly mezi košilemi a v huňaté zimní fusekli mají matečník. Havlíček se zase v Brixenu mohl ukousat nudou, a proto si předplatil včelařské časopisy. Včely, to už je téma na korespondenci jako prase. A o praseti se tu rovněž dočtete, i o ňufání prasečím rypáčkem. Ústředním tématem knihy je ovšem otázka po smyslu literatury. Čím méně o věci víme, o to vehementněji o ní kafráme a vytváříme odvážné teorie, jaké by skutečnému odborníkovi nepřišly na odborností svázanou mysl. Havlíček a Šanda jsou v uvažování svobodní. Nerozumějí ničemu, dělají do včel.

Tato autobiografická skladba o devíti zpěvech vznikla roku 1852 v době Havlíčkova nuceného pobytu v tyrolském Brixenu. Formou ostré útočné satiry zde autor zesměšňuje poměry v tehdejším bachovském Rakousku, nevyhýbá se kritice vlády, státní policie i církve. V hlavní linii tvořící popis Havlíčkova násilného zatčení a následné cesty z Čech do Tyrol mají velký význam motivy loučení a češství. Formou parafráze k lidové písni zde autor vede rozhovor s měsíčkem, svým jediným společníkem. I přes tragičnost celé situace však Havlíčkovi nechybí humor.

Cestopis, který je též první českou objektivní studií o tom, jak se v té době žilo v Rusku. Havlíček, zde chválí hlavně vztah k náboženství, ale "proti srsti" mu byl ruský vztah k alkoholu a také kontrast v sociální otázce obyvatelstva - bojaři kontra obyčejný lid.

Články, úvahy, útoky a polemiky Karela Havlíčka Borovského, které byly publikovány ve Slovanu v Kutné Hoře, reflektují jeho kritický pohled na společenské a politické otázky doby. Texty se zaměřují na aktuální témata, jako je národní identita, vzdělání a morální hodnoty, a vyjadřují Havlíčkovu touhu po reformě a pokroku. Autor se nebojí ostře kritizovat tehdejší poměry a vyzývá k aktivnímu občanskému zapojení. Tato díla představují významný příspěvek k české literatuře a myšlení 19. století, ukazují Havlíčka jako myslitele, který se snaží o osvětu a zlepšení společnosti.

Publikace byla vydána u příležitosti 100. narozenin autora. Epigramy jsou publikovány jako rukopisné faksimilie autora, i s jeho poznámkami i opravami. Bibliografický doslov Dr.A. Dolenský

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

V uspořádání M. Novotného a s ilustracemi M. Alše, J. Lady aj. Obsahuje velké básnické skladby: Tyrolské elegie, které líčí humorně Havlíčkovo zatčení v Německém Brodě. Král Lávra - kterého napsal na základě irské pověsti, jíž si v Brixenu přeložil. Křest sv. Vladimíra - satirický epos o 10 zpěvech, Epigramy, Smíšené básně sestavené do 5 částí: Církvi, Musám, verše milostné a politické. Knihu uzavírá báseň O posledních věcech člověka. Pozn. o výtvarném doprovodu napsal Adolf Hoffmeister.

Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra. Vydání k stému výročí básníkova úmrtí.

Sborník odborných statí, představujících K. H. Borovského jako liberálního politika a ekonoma. Navíc zde naleznete životopisnou črtu z pera Jiřího Grůši a otisk Borovského článků a výňatků z jeho statí, které se týkají politických a ekonomických otázek.

Versus memoriales tedy Verše k zapamatování je souborem vybraných textů Karla Havlíčka Borovského - Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra a Epigramy. Vydání z roku 1997 je miniatura cca 3,5cmx2,8cmx0,8cm

Obrazy z Rus; Epigramy a aforismy; Satiry; Kritiky a polemiky; Politické písně; Brixenské skladby; Smíšené básně; Korespondence.

Klasická parafráze pohádky cizího původu o králi Midasovi s oslíma ušima, obsahující narážky na dobovou situaci, tupost, omezenost, zlobu panovníka. Báseň si nese formu parodie historií o hodných panovnících a jejich často nelítostných činech. Vystupují tu postavy: král, holič Kukulín ačeští muzikanti, představující pasivitu poddaných. (zdroj: palmknihy.cz)

Autor zde projevil schopnost vytvořit plastický žijící a dýchající obraz jednotlivých typů, scén ze života i prostředí, v němž se pohybují.

Cestopis, který je též první českou objektivní studií o tom, jak se v té době žilo v Rusku. Havlíček, zde chválí hlavně vztah k náboženství, ale "proti srsti" mu byl ruský vztah k alkoholu a také kontrast v sociální otázce obyvatelstva - bojaři kontra obyčejný lid.

Obsahuje Tyrolské elegie, Křest sv. Vladimíra, Král Lávra, Epigramy a Z jiných básní. Texty uspořádal prof. Jan Kubišta