Pavel Koblasa Bücher

Kniha Místopis Novohradska přibližuje zájemcům o oblast historii jednotlivých míst bývalého novohradského okresu a přilehlých Novohradských hor. V úvodu se lze seznámit za pomoci úvodu se stručnými dějinami celého Novohradska. Všechna města, městečka a vesnice jsou seřazeny podle abecedy. Čtenář se dozví mimo jiné stručnou historii lokalit, pomístní názvy či majitelé domů v minulosti. Nechybí rovněž četné ilustrace, orientační mapka a místní rejstřík.

Kniha popisuje historii města Hluboká nad Vltavou a jeho okolí, doplněná pověstmi. Najdete v ní i ilustrace, fotografie ia barevnou přílohu.

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek. Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož barokní tváři zanechal svou stopu Matyáš Bernard Braun i Václav Vavřinec Reiner, na neznámém místě zde odpočívá jedna z hlavních postav evropského osvícenství Giacomo Casanova. Na sklonku 19. století se město stalo jedním z hlavních ohnisek české reconquisty Podkrušnohoří, která pak byla dovršena nuceným vysídlením německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Podtitul: Názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes

Kniha se věnuje historii a vlastivědě Třeboňska. Představena jsou zde s mírnými přesahy všechna města, městečka, obce a osady, která v minulosti tvořila třeboňský okres. Každé místo má samostatnou kapitolu, kde se vedle dějin nachází přehled pomístních názvů a rybníků, příslušných samot a živností. Všechny lokality jsou seřazeny abecedně pro snazší a rychlejší orientaci čtenáře. V závěru publikace je připojen přehled základní literatury o oblasti a místní rejstřík.

433 hradů, zámků a tvrzí. Příručka obsahuje ucelený přehled panských sídel v jižních Čechách, včetně nejzákladnějších údajů o jejich historii, podobě a umístění. Jednotlivá hesla jsou stručná a doplněná odkazy na důležitější odbornou literaturu, především starší soupisová díla a monografické studie, z nichž lze v případě hlubšího zájmu čerpat další poznatky.

Stručné dějiny českého šlechtického rodu Buquoyů.

Putování od města Třeboně na sever. Místopis oblasti vymezený městy Třeboň, Lomnice nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Kardašova Řečice a Stráž nad Nežárkou.

Databáze obyvatel pražské aglomerace z let 1850-1914.

Kniha o dominiu a složitém rodokmenu významné české šlechty.

Seznámení s krajem zlaté růže a Českou Kanadou. Kniha se zabývá popisem všech měst, městeček, obcí a osad, které se nacházejí na území někdejšího historického okresu Jindřichův Hradec. Čtenář se může seznámit ve čtyřech částech – Jindřichův Hradec a okolí, Kunžak a okolí, Nová Bystřice a okolí, Landštejn a okolí – s dějinami každého jednotlivého místa, s vývojem počtu obyvatel, s nejvýznamnějšími památkami, rodáky, historickými pomístními názvy a také s majiteli domů v minulosti a nechybí ani přehledy živnostníků a řemeslníků. Nejedná se o klasického průvodce pro turisty, kterých vyšlo pro tuto oblast již vícero, ale o poměrně podrobný historický místopis. V závěru práce je umístěn ještě přehled monografií obcí a nezbytný německo-český slovníček místních jmen na Jindřichohradecku a Novobystřicku.

Publikace přináší základní informace o podobě, vývoji, struktuře a majetkové držbě uherské šlechty především na přelomu 19. a 20. století. V úvodu se věnuje celkovému popisu osudů šlechty v Uhrách a charakteru jejího společenského postavení a úlohy ve společnosti, politice či hospodářství. Knihu doplňují též vybrané kapitoly zabývající se rody Esterházy, Zichy či Csáky. Zajímavou část pro českého čtenáře představuje kapitola o vzájemných vztazích uherské šlechty k Čechám a české šlechty k Uhrám. K textu je připojeno 17 stran vyobrazení šlechtických sídel, bohatý přehled použitých pramenů a literatury, nechybí resumé v maďarštině a němčině.

Řekne-li se "panské sídlo" vybaví si asi většina z nás zašlou slávu šlechty, jejích pevných hradů a skvostných zámků Obvykle se ale zapomíná na to, že pod zmíněný termín spadá také celá řada dalších kategorií šlechtických sídel, i když to většinou nejsou objekty stojící na prvních místech v žebříčku turistické přitažlivosti. Autoři se zde pokusili o jakousi "inventuru" alespoň zčásti zachovaných staveb sloužících dříve jako panské sídlo.

Dějiny města Hluboká nad Vltavou od nejstarších dob po současnost. Doplněno množstvím dobových fotografií.