Gratis Versand in ganz Österreich
Bookbot

Jitka Henryková

    13. März 1921
    Všežravá hvězda
    Poslední vlak z Babylónu
    Koncert pro levou ruku
    Klec
    Útěk do života
    Konzert für die linke Hand
    • "Konzert für die linke Hand“ ist ein Kurzroman den die Schriftstellerin Jitka Henryk unter dem Einfluss des Klavierkonzerts von Ravel geschrieben hatte. Die Autorin wurde dazu durch die Tragödie des österreichischen Pianisten inspiriert, der im Krieg die rechte Hand verlor. Der Kurzroman „Konzert für die linke Hand“ ist gegen die Gewalt und gegen den Krieg gerichtet. Die Handlung spielt sich in Bewusst- und Unterbewusstsein der Mutter ab, während ihr heranwachsender Sohn, ein begabter Pianist, für sie Ravels Konzert spielt. Der Inhalt ist tragikomisch, wie unsere ganze Gesellschaft.

      Konzert für die linke Hand
    • Psychologický román popisující velké životní zklamání z domnělé osudové lásky, kterou prožíval Mario s elegantní Klárou. Hlavní hrdina se zklamán a osamocen vrací po letech do rodných hor. Po nevydařené sebevraždě se ocitl v blázinci, žena na něj pohlíží s despektem již několik let a vlastní synek dává přednost dědečkovi, který nelení a vnuka uplácí. A proto bude nejlepší, když se Mario po letech alespoň na chvilku vrátí do rodných hor, kde může nerušeně zemřít v závěji nebo také načerpat sílu pro nový začátek.

      Útěk do života
    • Klec

      • 253 Seiten
      • 9 Lesestunden
      2,4(3)Abgeben

      Hrdinou románu je osobitý, svérázný Tom, muž pokročilejšího věku, jehož protihráčkou je dávná láska z mládí, žijící ve stereotypním manželství. Hlavním námětem románu je vlastně řešení vztahu Tomovy velké lásky z mládí, která však dala přednost jistotě zabezpečení v manželství se starším mužem. Život s ním je však pro ni ubíjející, nenachází ani uspokojení ve vztahu se svými dvěma dětmi. Zlom v jejím životě nastává až po čtyřiceti letech, po náhodném setkání s Tomem, který je stále tak živý a plný bláznivého elánu jako v mládí. Tato událost nespokojenou hrdinku životně poznamenává, nachází vztah ke svým dětem, ztracenou lásku k Tomovi a uniká ze své dusivé klece.

      Klec
    • Autorka rozebírá duševní svět hrdinky, která se nemůže smířit se smrtí svého milence. Nešťastně se vdá za omezeného muže a svého ztraceného Davida pak nachází ve svém synovi - nadaném klavíristovi, který je mu velmi podobný. Celým příběhem prolíná silný vliv hudby, hlavně dramatického Ravelova koncertu. - Autorka životní osudy svých hrdinů vzájemně propojuje vtělujícími se inkarnacemi a hledáním cesty z materialistické civilizace Ústředním motivem psychologického románu je tragická láska mladé dvojice, která se odehrává v Praze před sovětskou okupací a pokračuje ve Švýcarsku

      Koncert pro levou ruku
    • Kniha „Nemravné povídky“ je dvacet příběhů napsaných nelítostným satirickým způsobem. Autorka v nich tepe nemravy naší ´civilizované´ společnosti. Některé jsou vymyšlené, jiné čerpají látku ze skutečnosti, kterou důkladně studovala a zjistila, že byla úplně jiná, než se o ní píše v oficielních knihách. Čtenář se musí smát, ale přitom ho často mrazí v kříži. Kdyby autor napsal něco takového ve středověku, upálili by ho za živa. Autorka studovala filmovou dramaturgii v Praze, pracovala nějaký čas jako dramaturg, psala divadelní a rozhlasové hry, později romány s útočným humorem zaměřené proti diktaruře, proti materializmu, násilí a válce. Patřila k tak zvaným „šuplatovým“ autorům. Její jediné ho-noráře byly výslechy. Teprve od roku 1965 mohla díky politické oblevě začít vydávat. Její hry vysílal pražský, bavorský a hamburský rozhlas, její romány byly za pár dní rozebrané. Po sovětské okupaci emigrovala do Švýcarska, nejdřív do Curychu, potom do Lugana. Tam zjistila, že má schopnost léčit energií a otevřela si bioenergetickou praxi. Napsala jedenáct románů a vyléčila řadu pacientů s kterými si univerzitní medicína nevěděla rady.

      Nemravné povídky
    • Hříšné město

      • 133 Seiten
      • 5 Lesestunden

      HŘÍŠNÉ MĚSTO může být kterékoliv z dnešních měst, kde funkcionáři kradou a ucpávají díry v rozpočtu prodejem půdy, která patří občanům. Kupci jsou hlavně cizinci. Nakradli si doma tolik, že je pro ně jistější investovat kořist za hranicemi do betonových oblud a zamořovat poslední zbytky přírody. Ale občánkové se konečně začínají bránit. Trochu groteskním způsobem, ale přece.

      Hříšné město