Monika Tauberová Bücher

Tématem publikace je narození dítěte v lidovém prostředí a koutní plachta v Čechách a na Moravě od 18. do 19. století. Postavení těhotné ženy bylo vymezeno kulturní tradicí, která zahrnovala řadu zákazů a příkazů. Hlavním cílem bylo zajistit úspěšný porod zdravého dítěte. Narození dítěte je klíčovým momentem lidského života, provázeným obyčeji a zvyky rodinného cyklu, které se vztahují k období těhotenství, samotnému porodu a šestinedělí. Kout měl ve venkovském prostředí ustálené funkce, přičemž vlevo se nacházel „kout koutnicový“, kde ležela matka „šestinedělka“. Kout představoval nejen užitný prostor, ale i symbolické bezpečí a ochranu pro matku a dítě. Koutní vyšívaná plachta izolovala novorozené dítě a jeho matku a patří k nejstarším dokladům lidového textilního umění. Cenný soubor koutních plachet, který je součástí Etnografické sbírky Národního muzea, zahrnuje 2 246 exemplářů z Čech, Moravy a Slovenska. Tato sbírka patří mezi nejrozsáhlejší v České republice a chronologicky pokrývá období převážně od 17. století do 2. poloviny 19. století, s malým množstvím koutních plachet z 20. století.

Jaký kroj nosila vaše praprababička? Kniha představuje české lidové kroje z etnografické sbírky Národního muzea. Více než 20 regionů je zde zastoupeno krojovými celky či alespoň nějakou krojovou součástí. Nechybějí ani dětské kroje. Dozvíte se, jaké jsou nejstarší prameny ke studiu lidového oděvu v Čechách, jak lidový oděv podporoval národní uvědomění např. díky baráčnickému a svérázovému hnutí nebo co znamená slovo mezulán, praštěnky či brumbál. Bohatý fotografický doprovod dává vyniknout vzorům látek a barevným výšivkám. Inspiraci zde mohou hledat milovníci textilního designu, badatelé i sběratelé.

Doprovodná publikace k výstavě (24.7. 2014 - 12.7. 2015, Národopisné muzeum - Musaion) z výstavního cyklu Národního muzea SMRT. Katalog výstavy, která se pokusila zmapovat obraz smrti ve folklorním podání a lidovém umění. Souběžný anglický text.

Anglický podtitul: Dear Baby Jesus, I would like..., souběžný anglický text. Doprovodná publikace k výstavě ( 24. listopadu 2016 - 31. ledna 2017), která v Národním muzeu představila vánoční dárky (hračky), adventní kalendéře, betlémy či vánoční ozdoby z let dávno minulých (19. a 20. století). Vystavené předměty pocházely ze sbírek Národopisného muzea NM v Praze.

Monografie pojednává o českých, moravských a slezských lidových špercích. Prezentovaný materiál pochází z fondů Etnografické sbírky Historického muzea Národního muzea v Praze.

Kniha se věnuje fenoménu koutních plachet (plachta oddělující postel šestinedělky) na Slovensku v období od 18. stol. do 30. let 20. stol. Popis zhotovování koutních plachet, materiál, výzdobné techniky a prvky. Katalog dochovaných slovenských koutních plachet ze sbírky Národního muzea (rozděleno podle regionů).

Publikace přibližuje život a dílo jedné ze zakladatelských osobností československé etnografie Drahomíry Stránské (1899–1964), která ovlivnila množství tematických oblastí tohoto vědního oboru. Práce se věnuje nejrůznějším aspektům jejího života a díla, představuje zejména její dlouholeté působení v Národopisném oddělení Národního muzea a v řadě dalších institucí, především Slovanském ústavu. Zdůrazňuje erudovaný přístup Drahomíry Stránské k muzejní práci a mapuje historii vytváření sbírkového fondu na základě jejích terénních výzkumů. Dále přibližuje její pedagogickou činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, rozsáhlou činnost organizační a redakční, a podává přehled o jejích terénních výzkumech, výstavní činnosti i dalších aktivitách (mezinárodní sjezdy slovanských geografů a etnografů, vědecké kontakty s jihoslovanskými etnografy a sběrateli aj.) a to jak v českých zemích, tak v zahraničí. Rozebírá podíl této badatelky na transferu dřevěného kostelíka sv. Michala z Podkarpatské Rusi do Prahy a některé její záměry, které se nepodařilo uskutečnit: vybudování Šafaříkova slovanského muzea v Praze a vybudování muzea lidové architektury v přírodě v Praze