Rebell und Bauer, Kruczkowskis erster Roman, ist eine Dorf- und
Gutsgeschichte, die die sozialen und politischen Verhältnisse in Polen vor dem
Aufstand 1830 schildert: das Elend der unterdrückten Bauern, den
Rechtsmißbrauch der Großgrundbesitzer, die Rebellion der jungen Kadetten in
Warschau und den Kampf des Adels um die nationale Unabhängigkeit. Die
Lebensbeschreibung des polnischen Dorfbewohners und Lehrers Kasimir Deczy?ski
wird zum Kernstück dieser Tragödie.
Tento román byl vydán v roce 1937 a pro kritiku a veřejnost byl velkým překvapením. Autor v něm odešel od problému vesnice, který ho dosud výhradně zajímal, a středem jeho zájmu se stává velkoměsto Varšava. Zabývá se v něm zostřujícími se politickými konflikty a narůstajícím fašismem,proti němuž svými publicistickými pracemi horlivě bojoval. Za hlavního hrdinu si zvolil bezvýznamného jedince, malého úředníka, který se v důsledku hospodářské krize oněch let ocitá v řadách nezaměstnaných. Problém nezaměstnanosti se všemi jejími zhoubnými důsledky líčí autor zajímavou, hluboce psychologickou, ale i sociální analýzou tehdejší společnosti na příkladu svého hrdiny Jindřicha Bohdalského. Je to člověk „nijaký“, zcela bezideový a nekořenící v žádné společenské vrstvě. Dostal se na zoufale šikmou plochu a sjíždí po ní stále níž, do zkázy. Svým chováním zaviňuje i krizi svého manželství, jež mu dosud bylo jedinou jistotou. Přestože se Jana snaží být do poslední chvíle k manželovi loajální, začnou její sympatie posléze tíhnout k lékaři Emilu Rudnému, který v ní dovedl vzbudit i zájem o problémy sociálně politické. Ve své době byl román Osidla přijat kritikou nadšeně a mnozí v něm spatřovali Kruczkowského. Doslov Leon Kruczkowski a jeho dílo napsala Helena Teigová.
Děj čerpá z polské vesnice před 1. svět. válkou. V Polsku byly na počátku století poměry mnohem horší než u nás. Lid byl sice zbaven roboty, ale zůstal v nezměrné bídě. Jeho poslanci ho pod rouškou laciných hesel zrazovali a nechávali na pospas vykořisťování šlechticů, velkých sedláků i kleru. Statkáři dovedou kupovat hlasy za otýpku roští, církev vydírá chudinu do krve. Největším nepřítelem jsou kulaci, ukradnuvší chudině jedinou možnost obživy, obecní pozemky. Beznaděj porobených se stupňuje až k smrti. Zoufalství vrcholí, když císař pán vyhlašuje válku.