1. vydání Rozsáhlý rozhovor Elišky Jindrové s astrologem Antonínem Baudyšem o astrologii, politice, morálce i víře. Druhou částí knihy je studie Jaromíra Jindry o renesančním astronomovi a astrologovi Janu Keplerovi, k němuž autoři Antonína Baudyše přirovnávají.
Ojediněle pojatá monografie Českých Velenic je syntetickým dílem, propojujícím dějiny města s historií regionu i českého státu, navíc s ohledem na společnou minulost s rakouským Gmündem. Autoři dali vzniknout knize, která je mimořádná právě svým komplexním pohledem, díky kterému jsou České Velenice neoddělitelnou součástí celoevropského dějinného vývoje. České Velenice tak vůbec poprvé ve své existenci dostaly knihu, která zpracovává historii města v záběru delším než jeden tisíc let - od roku cca 800 do roku 1989.
Kniha je doplněna množstvím autentických dokumentů a fotografií. Na závěr jsou zařazeny vzpomínky některých rodáků, mj. také Adolfa Borna.
Kniha povídek, ve kterých se vzájemně prolíná skutečnost s fikcí, má jako společný motiv naplněné věštby. Setkáte se zde například s římským císařem, který je přesvědčen, že věštba, která neexistuje, nemůže být naplněna a proto nechává zničit Sibylské knihy; s husity, vyrovnávajícími se se skutečností, že konec světa, předpovězený jejich kněžími, nenastal; s těžce nemocným Albrechtem z Valdštejna, který ví o zradě a přesto jí nečelí jen proto, že chce zemřít a tím beze zbytku naplnit horoskop Jana Keplera; s jasnovidcem Nostradamem, jenž příliš pozdě poznává, že jeho předpovědi díky zašifrování postrádají smysl...
Dramatický příběh nevydařeného manželství se odehrává na pozadí událostí konce šedesátých let.
Mladá redaktorka má krátce před svatbou a na doporučení kolegy si svůj osud nechá předpovědět kartářkou. Olga samozřejmě nevěří předpovědi z karet, její láska ke Kamilovi se zdá být jediná a doživotní. Již na počátku manželství se však objeví pochybnosti o psychice sebevědomého Kamila. Podezření narůstá nástupem manžela do zaměstnání v dívčím internátu a podivným chováním. Soukromý život Olgy se prolíná s jejími pracovními problémy. Píše se totiž rok 1969 a Olga je pro své politické názory propuštěna z redakce. Prožívá těžké období, kdy musí veřejně obvinit manžela ze sexuální úchylky a vyrovnat se s odmítavým postojem okolí ke svým radikálním názorům na politické poměry v republice.
Historický román, jehož děj se odehrává ve 2. pol. 16. stol. na Třeboňsku, je příběhem hluboké a vášnivé lásky.
Úvod románu tvoří líčení popravy nevinného fišmistra Vaňka Bezpalcího, při které se nám představí všechny jednající postavy: Vaňkova žena Markyta, krásná dcera Zuzana, rybníkáři i Jakub Krčín, rožmberský regent, stavitel rybníků i Vilém z Rožmberka. Na pozadí skutečných událostí (vyvraždění mlynářské rodiny v Rožmitále na Šumavě, vzpoura rybníkářů proti panu Petru Vokovi, stavba rybníka Svět) se rozvíjí milostný cit mezi Jakubem Krčínem a krásnou fišmistrovou dcerou.
Česká novinářka ve své knížce zachycuje zážitky lidí, kteří prošli takzvanou regresí a nahlédli tak do svých minulých životů.
Příběhy žen a mužů, které autorka sledovala, jsou údajně skutečnými zážitky a o to jsou dramatičtější a bezprostřednější. Hodnověrnost těchto osmnácti příběhů autorka podepřela záznamem průběhu vlastní regrese, která jí přinesla překvapivé informace. Knížka na hranici beletrie a psychologické literatury zaujme patrně jen určitou skupinu čtenářů.
Také byste rádi poodhrnuli pomyslnou oponu a nahlédli do tajemné minulosti, jež je před vámi skryta? Jaké byly naše osudy v životě, který jsme možná žili kdysi dávno před tím současným? Vyprávění lidí, kteří se podrobili regresi, jsou někdy úsměvná, jindy naopak velice tristní. Takový vnitřní pohled přináší někdy úlevu a vyrovnání s konkrétním životním traumatem, ale často nastoluje mnohé nové znepokojivé otázky. Autorka hovořila s mnoha lidmi a jejich regresní zážitky zpracovala do povídek, zachovávajících autenticitu prostředí. Na závěr sama podstoupila regresi a čtenářům předkládá její záznam.