Kristina Kaiserová Bücher

Zugleich Band 20 der Reihe „Veröffentlichungen der Deutsch-Tschechischen und Deutsch-Slowakischen Historikerkommission“. Was rechtfertigt es, sich speziell mit der Religions- und Nationalismusgeschichte der Deutschen, Tschechen und Slowaken zu beschäftigen? Für die böhmischen Länder und Oberungarn bzw. die Slowakei lässt sich feststellen, dass es im 19. und 20. Jahrhundert keine reinen Konfessionsnationen gab. Die konfessionelle Identität verstärkte in diesen Regionen auch nicht die ethnischen Abgrenzungen zwischen nationalen Mehrheiten und Minderheiten. Vielmehr waren sowohl Tschechen, Slowaken als auch Sudetendeutsche in ihrer großen Mehrheit katholisch und es gab protestantische Minderheiten. Die Konfessionen konkurrierten um die Ausdeutung ihrer Nation, und die Nationen waren Arenen des konfessionellen Konfliktes. Die Beiträge des Bandes vermessen die Mobilisierungsfähigkeit des Komplexes von Religion und Nationalismus. Sie fragen einerseits nach den Semantiken, die von Vertretern der Religionsgemeinschaften und der Politik entwickelt wurden. Andererseits werden die sozialen Bewegungen und Entwicklungen analysiert, die für die Verschränkung von nationalen und religiösen Deutungsmustern grundlegend waren.

Im Zentrum des Sammelbandes steht die Geschichte der deutschen Bildungs- und Wissenschaftsinstitutionen in Böhmen zwischen dem Beginn des 19. und der Mitte des 20. Jahrhunderts. Während Prag auch unter schwierigen Umständen das Zentrum der deutschen Wissenschaft in Böhmen war, versuchten auch andere Städte sich zu profilieren. Die damit verbundenen Raumkonstruktionen von Peripherie und Zentrum sowie die entsprechenden nationalen, ethnischen oder konfessionellen Kodierungen des Raums sind Gegenstand der Studien. Im Fokus der Analysen stehen unterschiedliche, oftmals nur wenig erforschte Beispiele wie etwa die Geschichte der Volkskunde in Böhmen, die Umzugspläne für die Prager Deutsche Universität, das Schul- und Volksbildungswesen, Ausstellungen und Bibliotheken wie auch die Konkurrenz zwischen Reichenberg/Liberec, Aussig/Ústí nad Labem und Eger/Cheb bei der Suche nach einem Zentrum „deutscher“ Kultur und Wissenschaft neben der Metropole Prag. Bei der Publikation handelt es sich um die deutsche ÜberSetzung eines 2011 in tschechischer Sprache erschienenen Sammelbandes, herausgegeben von Kristina Kaiserová (Leiterin des Instituts für slawisch-germanische Forschung an der Jan-Evangelista-Purkyne-Universität in Aussig) und Miroslav Kunštát (Mitarbeiter am Masaryk-Institut und Archiv der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik).

sborník příspěvků konference, která se konala 10.-11.11. 1992 v Ústí nad Labem

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Obrazová monografie malíře Rudolfa Poppera (1873, Vídeň - 1967, Duchcov)činného v Sarajevu, Paříži, Lyonu, na Korsice v Terezíně a v Ústí nad Labem. Reprodukce dochovaných obrazů (především krajiny a portréty) z fondu uloženého v Archivu města Ústí nad Labem.

Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu. Kvůli přemístění stovek zbrojních závodů a vysoké poptávce po pracovní síle vzrostl počet válečných zajatců v zajateckých táborech, především v sudetské župě vznikla řada pobočných koncentračních závodů, a zároveň byla tato území čím dál důležitějším útočištěm pro vybombardované říšské Němce, resp. pro děti z letecky ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem náletů spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody na našem území a spolu s tím rostl počet obětí z řad civilního obyvatelstva. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, předvoj mohutné uprchlické vlny, která na konci ledna 1945 zaplavila župu, a v protektorátu byla spojena s eufemistickým označením „národní hosté“. S rychlým posunem frontové linie se obyvatelé stali svědky pochodů smrti a s koncem zimy se na východě župy začala připravovat opatření k ústupu ve stylu spálené země. Bombardovací útoky Spojenců se soustředily zejména na dopravní uzly a spolu s tím zesílila aktivita hloubkových stíhačů, kteří se na jaře 1945 stali neodmyslitelnou součástí válečných dnů. Snaha nacistů udržet protektorát v klidu padla počátkem května, když vypuklo povstání v Přerově; tehdy již americké jednotky osvobodily část západních Čech a očekávaly svolení k dalšímu postupu. Konec války v sudetské župě provázely nálety sovětského letectva, které své akce ukončilo až 9. května 1945. V ten den vstoupily do Prahy, kde od 5. května probíhalo povstání zachráněné Vlasovci, první jednotky Rudé armády. Texty této publikace jsou výstupem z kolokvia, které se konalo 21.–22. října 2021 v prostorách Muzea města v Ústí nad Labem. Kolokvium organizovaly Ústav slovansko-germánských studií a Katedra historie FF UJEP Ústí nad Labem ve spolupráci s Archivem a Muzeem města Ústí nad Labem, Společností pro dějiny Němců v Čechách a Collegiem Bohemicem. Mnohé z událostí pojících se s posledními dvanácti měsíci druhé světové války na našem území samozřejmě byly před kolokviem již probádané, ukázalo se však, že lze nalézt další, méně či dosud zcela nezpracovaná témata…