Kristina Kaiserová Bücher

sborník příspěvků konference, která se konala 10.-11.11. 1992 v Ústí nad Labem

Zugleich Band 20 der Reihe „Veröffentlichungen der Deutsch-Tschechischen und Deutsch-Slowakischen Historikerkommission“. Was rechtfertigt es, sich speziell mit der Religions- und Nationalismusgeschichte der Deutschen, Tschechen und Slowaken zu beschäftigen? Für die böhmischen Länder und Oberungarn bzw. die Slowakei lässt sich feststellen, dass es im 19. und 20. Jahrhundert keine reinen Konfessionsnationen gab. Die konfessionelle Identität verstärkte in diesen Regionen auch nicht die ethnischen Abgrenzungen zwischen nationalen Mehrheiten und Minderheiten. Vielmehr waren sowohl Tschechen, Slowaken als auch Sudetendeutsche in ihrer großen Mehrheit katholisch und es gab protestantische Minderheiten. Die Konfessionen konkurrierten um die Ausdeutung ihrer Nation, und die Nationen waren Arenen des konfessionellen Konfliktes. Die Beiträge des Bandes vermessen die Mobilisierungsfähigkeit des Komplexes von Religion und Nationalismus. Sie fragen einerseits nach den Semantiken, die von Vertretern der Religionsgemeinschaften und der Politik entwickelt wurden. Andererseits werden die sozialen Bewegungen und Entwicklungen analysiert, die für die Verschränkung von nationalen und religiösen Deutungsmustern grundlegend waren.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Poslední rok druhé světové války v Říšské župě Sudety a Protektorátu Čechy a Morava (1944-1945) byl hektický. Přemístění zbrojních závodů a vysoká poptávka po pracovní síle vedly k nárůstu počtu válečných zajatců v táborech, a v sudetské župě vznikly pobočné koncentrační závody. Tato území se stala útočištěm pro vybombardované Němce a děti z ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody, což vedlo k rostoucím civilním obětem. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, což předznamenalo masivní uprchlickou vlnu na konci ledna 1945, označovanou jako „národní hosté“. S posunem fronty se obyvatelé stali svědky pochodů smrti a na východě župy se připravovala opatření k ústupu. Bombardovací útoky se zaměřily na dopravní uzly a v jarních měsících 1945 se aktivita hloubkových stíhačů stala běžnou součástí válečných dnů. Počátkem května vypuklo povstání v Přerově, zatímco americké jednotky osvobodily část západních Čech. Konec války v sudetské župě provázely nálety sovětského letectva, které skončily 9. května 1945, kdy Rudá armáda vstoupila do Prahy. Texty publikace jsou výsledkem kolokvia, které se konalo v říjnu 2021, a reflektují méně zpracovaná témata posledních dvanácti měsíců války.

Sborník příspěvků z konference konané v dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Příspěvky ve sborníku jsou rozčleněny do tří okruhů. První se týká historie pivovaru Velké Březno a osudů Victora Cibicha. Další část je exkurzem do historie pivovarnictví. A třetí část nahlíží na tzv: "pivní každodennost".