Kristina Kaiserová Bücher

sborník příspěvků konference, která se konala 10.-11.11. 1992 v Ústí nad Labem

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Poslední rok druhé světové války v Říšské župě Sudety a Protektorátu Čechy a Morava (1944-1945) byl hektický. Přemístění zbrojních závodů a vysoká poptávka po pracovní síle vedly k nárůstu počtu válečných zajatců v táborech, a v sudetské župě vznikly pobočné koncentrační závody. Tato území se stala útočištěm pro vybombardované Němce a děti z ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody, což vedlo k rostoucím civilním obětem. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, což předznamenalo masivní uprchlickou vlnu na konci ledna 1945, označovanou jako „národní hosté“. S posunem fronty se obyvatelé stali svědky pochodů smrti a na východě župy se připravovala opatření k ústupu. Bombardovací útoky se zaměřily na dopravní uzly a v jarních měsících 1945 se aktivita hloubkových stíhačů stala běžnou součástí válečných dnů. Počátkem května vypuklo povstání v Přerově, zatímco americké jednotky osvobodily část západních Čech. Konec války v sudetské župě provázely nálety sovětského letectva, které skončily 9. května 1945, kdy Rudá armáda vstoupila do Prahy. Texty publikace jsou výsledkem kolokvia, které se konalo v říjnu 2021, a reflektují méně zpracovaná témata posledních dvanácti měsíců války.

Sborník příspěvků z konference konané v dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Příspěvky ve sborníku jsou rozčleněny do tří okruhů. První se týká historie pivovaru Velké Březno a osudů Victora Cibicha. Další část je exkurzem do historie pivovarnictví. A třetí část nahlíží na tzv: "pivní každodennost".