Radovan Zejda Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Kniha o vesnici Přibyslavice, která leží na Vysočině asi 10 kilometrů od Třebíče.

Volné pokračování představuje další významné tvůrčí osobnosti, které se narodily nebo žily v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Kulturní osobnosti města, dějiny kultury, hudba, malířství, literatura, malíři a sochaři, atd.

Publikace přibližuje život a dílo známého českého malíře F. B. Zvěřiny, který inspiruje i současné umělce Vysočiny. Připomínkou skromného a pracovitého umělce je Zvěřinův památník v Hrotovicích.

Publikace přehledně popisuje vodní prameny a studánky Třebíčska a zároveň je i malým průvodcem, který vám ukáže zajímavá a mnohdy mizející místa v naší krajině.

První knižní monografie o básníkovi Janu Zahradníčkovi, která vychází ke stému výročí jeho narození, shrnuje úctyhodné množství životopisného materiálu, dokumentů, fotografií, bibliografických záznamů a údajů o posmrtném osudu básníkova díla. Nemůže být však pochyb o tom, že za nejautentičtější svědectví považuje autor knihy básníkovo vlastní slovo, a proto založil životopis na jeho korespondenci nejrůznějším adresátům. Z chronologické řady úryvků Zahradníčkových listů sestavil mozaiku jeho života až do doby uvěznění — pak nastupuje výpověď dokumentů a zlomků vězeňské korespondence s manželkou.

Turistický-vlastivědný průvodce obcemi Náměšťska. Březník, Jasenice, Jedov, Kojatín, Kuroslepy, Pyšel, Sudice a celá řada dalších obcí figuruje před našima očima, včetně jejich historie a významných rodáků.

Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Informace o obcích třebíčského okresu, historie, památky, významné osobnosti.

Poslední knihu, kterou Jiří Mucha napsal, celkem čtrnáctou v pořadí v rámci souborného vydání díla J.M. v nakladatelství Eminent, označil autor předmluvy Stanislav Motl jako "Jobovu knihu" Československa minulého století. Je částečně autobiografickým příběhem člověka, vystaveného dějinným proměnám a tragickým událostem, kterými procházely naše země.

O básnících a spisovatelích, kteří studovali na gymnasiu v Třebíči - s medailonky jednotlivých a ukázkami z jejich díla. Čítanku uspořádal Radovan Zejda. Vyšlo ke 120. výročí založení gymnasia v Třebíči.

Książka Jakuba Demla, napisana w gorączce w 1934 roku, została skonfiskowana po wydaniu i wróciła do sprzedaży po ocenzurowaniu „niemoralnych” fragmentów. To wściekły tekst, będący spowiedzią i krwawym rozliczeniem z światem, który nie akceptował autora. Deml, jeden z najbardziej oryginalnych pisarzy czeskich XX wieku, był rzymskokatolickim księdzem, jednak jego kontrowersyjne poglądy i relacje z kobietami wpłynęły na jego życie i twórczość. W 1935 roku poznał Marię Rosę Junovą, która przez 24 lata wspierała go w działalności wydawniczej. Książka, trudna do zaklasyfikowania, jest opisana jako „bolesny strumień krzyku księdza i poety”. Całość to rozmowa Demla z poetą B.M. Ptáčkiem oraz opowieść o umieraniu parafianki. Deml był postacią kontrowersyjną, często izolowaną przez swoje ostrzeżenia i krytykę, co skutkowało utratą przyjaciół. Jego głośna książka o Otokarze Březinie wywołała konflikt w czeskim świecie literackim. „Zapomniane światło” to także reakcja na antydemlowską kampanię. W pierwszym polskim wydaniu z 2000 roku dodano esej Jindřicha Chalupeckiego, który podkreślał bliskość między Březiną a Demlem. Mariusz Szczygieł zauważa, że warto czytać Demla, by dostrzec, jak cechy uznawane za negatywne mogą być podłożem wybitnej literatury.